Vrstva v zářivé rovnováze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
plazmou -> matem
Řádek 1:
'''Vrstva v zářivé rovnováze''' nebo '''oblast zářivé rovnováhy''' je vnitřní část [[Slunce]], která leží mezi [[Jádro|jádrem]] a [[konvektivní vrstva|konvektivní vrstvou]]. Rozprostírá se ve vzdálenosti od 175 tisíc až do 490 tisíc kilometrů od středu Slunce. Její teplota je v rozsahu přibližně 7 - 2 miliony [[Kelvin|Kelvinů]]. Je tvořena [[Plazma|slunečníslunečním plazmouplazmatem]].
 
V této části Slunce už není teplota a tlak dostačující na to, aby docházelo k [[termojaderná reakce|termojaderným reakcím]]. V této oblasti už žádné záření nevzniká, ale přenáší se od jádra směrem k povrchu Slunce. Tento přenos energie je velmi pomalý. Navzdory tomu, že se [[Foton|fotony]] pohybují rychlostí světla, jsou neustále absorbovány a emitovány okolní hmotou. Proto trvá tisíce až miliony let, než touto oblastí projdou. Neustálým pohlcováním a absorbováním zároveň klesá jejich [[vlnová délka]]. Do vrstvy zářivé rovnováhy všechny fotony vstupují ve formě [[záření gama]], ale jen velmi málo se jich ve formě gama záření „protlačí“ až na povrch. Ostatní se v průběhu přechodu touto vrstvou změní na [[rentgenové záření]], [[ultrafialové záření]], [[světlo]], [[infračervené záření]] anebo [[rádiové záření]]. Energie, kterou tyto fotony ztrácejí, se mění na tepelnou energii částic vrstvy zářivé rovnováhy. Množství energie obsažené v této vrstvě je tak veliké, že kdyby termojaderné reakce naráz přestaly, Slunce by zůstalo svítit ještě několik milionů let.