Ódin: Porovnání verzí

[[Soubor:NKS 1867 4to, 94r, Odin.jpg|thumb|250px|right|Ilustrace Ódina v [[Poetická Edda|Starší Eddě]] z [[18. století]]]]

[[Soubor:Georg von Rosen - Oden som vandringsman, 1886 (Odin, the Wanderer).jpg|200px|thumb|right|Romantické zpodobnění Ódina, [[Georg von Rosen]], [[1886]]]]

 

'''Ódin''' ([[Stará severština|staroseversky]] ''Óðinn'') je jméno hlavního [[bůh|boha]] severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní [[Ásové]] ([[Stará severština|staroseversky]] ''Æsir''), avšak tento bůh byl známý a uctívaný patrně po celém území obývaném [[Germáni|Germány]]. Na území dnešního horního [[Německo|Německa]] byl nazýván [[Wotan]]em a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše ''Wōđinaz'' či ''Wōđanaz''. [[Švédové]] mu říkali ''Oden'', [[Anglosasové]] ''Wodan'' a [[Langobardi]] ''Godan''. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve [[Edda|Starší a Mladší Eddě]]. Podle severské mytologie je Ódin synem [[obr]]a [[Borr]]a a [[obr]]yně [[Bestla|Bestly]]. Je [[Otec|Otcem]] veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem [[smrt]]i, [[válka|války]] a [[magie]]. Je také bohem [[extáze (stav)|extáze]], extatického básnění a [[šaman]]ských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni [[Ás]]ové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma [[bratr]]y ([[Vili]] a [[Vé]]) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal [[runy]] a za své levé [[oko]] dosáhl při pití z [[Mími]]ho pramene (či [[Mímiho studna|Mímiho studny]]) "[[moudrost]]i věků". Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký [[muž]]. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho [[rostliny]] patří [[jasan]], [[jmelí]], [[dub]], [[laskavec]], [[Sturač|styrač]] a [[jilm]].