Hydroxid sodný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 90:
:Na<sup>+</sup> + e<sup>-</sup> → Na,
 
který se ve rtuti rozpustí za vzniku kapalného [[amalgámamalgámy|amalgámu]]u. Tím se zabrání okamžité reakci kovového sodíku s vodou na hydroxid sodný; tento rozklad probíhá následně v oddělené reakční prostoře nazývané ''rozkladač'', kam se kapalný amalgam přečerpává. Rtuť zbavená sodíku v rozkladači se pak vrací do [[elektrolyzér]]u. Tento postup užívají naši dva největší výrobci hydroxidu sodného, Spolana, a. s., [[Neratovice]] a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., [[Ústí nad Labem]] a také více než polovina výrobců chlóru a hydroxidu sodného v [[Evropská unie|Evropské unii (EU)]]. Nevýhodou tohoto postupu je potřeba velmi čisté suroviny, relativně vysoký rozkladný potenciál (a tedy i vyšší nároky na elektrickou energii) a použití jedovaté rtuti.
 
Při druhé, tzv. „diafragmové metodě“, jsou v Griesheimově článku (1885) anodový a katodový prostor vzájemně odděleny polopropustnou stěnou, která sice dovolí putovat v elektrostatickém poli malým iontům Na<sup>+</sup> a molekulám vody, ale zabrání prostupu molekul vznikajícího chlóru Cl<sub>2</sub>. Do prostoru anody se kontinuálně přivádí roztok (solanka).Na anodě ionty chloru odevzdávají elektron a mění se na atomární chlor a následně na molekulární chlór, tedy