Skalka (zámek, okres Rychnov nad Kněžnou): Porovnání verzí

Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastníl ji Ješek a Půta ze Skalky<ref name="atlas"/>, význam panství byl v zemědělském hospodářství. Hospodářský dvůr byl tehdy důležitý, ale i obytná část procházela vývojem. Na přelomu [[16. století|16.]] a [[17. století]] nahradila původní tvrz kamenná budova se dvěma patry sklepů vytesanými ve skále. Rytíři Ostrovští se po porážce [[České stavovské povstání |stavovského povstání]] včas přidali po roce 1620 ke [[Katolicismus|katolíkům]] a tak o svůj majetek nepřišli. Nepřežili však [[Bitva na Bílé hoře|Bílou horu]] dlouho, jejich rod v roce 1646<ref>http://www.podbrezi.cz/zajimavosti-z-obce/historie/</ref> vymírá po meči a sňatkem Skalku získal [[Jan Mladota ze Solopysk]]. Jeho potomci se proslavili zvyšováním poddanských břemen a utužováním nevolnictví v nejtěžším pobělohorském období. Jejich počínání jim přinášelo takové zisky, že si mohli postavit v [[Praha|Praze]] barokní palác a v létech 1736 až 1739 přestavět renezanční budovu zámek Skalka do dnešní raně [[rokoko]]vé podoby.{{Fakt?Doplňte zdroj}} Tento typ rokokové architektury je v [[Čechy|Čechách]] dosti vzácný a ojedinělý{{Fakt?Doplňte zdroj}}. Zdejší kaple patří k největším zámeckým kaplím při srovnání s celou stavbou, její objem představuje téměř pětinu zámecké budovy. [[Mladotové ze Solopysk]] drželi Skalku až do roku 1800, kdy od nich zámek i s celým panstvím koupil [[František Gundakar]] kníže [[Colloredo-Mansfeld]]. Pravděpodobně ho zajímalo jen prosperující zemědělské panství. Další osud Skalky byl poznamenán častým střídáním majitelů, počítajících výnos z hospodářského dvora, který byl až do [[18. století]] oddělen od vlastního zámku příkopem. Zámek sám déle než jedno století postupně chátral, teprve péčí státu se dočkal důkladné stavební obnovy i vhodné vnitřní expozice.