Verze z 4. 4. 2015, 04:47 editovat Splette (diskuse \| příspěvky) 1 editace update images ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 11. 2015, 13:23 editovat zrušit editaci Tosek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 884 editací →‎Typy: drobná vyjasňující doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 7: == Typy == [[Soubor:Virus capsid T number.tif\|upright=1.7\|thumb\|Různě složité ikosahedrální kapsidy: rostoucí [[T-číslo]]]] Kapsidy se dají rozdělit do dvou hlavních skupin podle jejich tvaru. Většina virů totiž má kapsidy buď tzv. [[dvacetistěn\|~~ikosahedrální~~ikosaedrální]], nebo [[šroubovice\|helikální]].<ref> {{Citace periodika \| příjmení = Lidmar Řádek 36: \| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2141786/?tool=pubmed \| issn = 1091-6490 }}</ref> }}</ref> Ikosahedrální kapsidy se skládají z dvaceti základních stěn [[trojúhelník]]ovitého tvaru, které dohromady vytváří příbližně kulovitý útvar (trochu podobně jako u fotbalového míče). Helikální kapsidy mají typicky válcovitý tvar.<ref>{{citace monografie\| titul =Introduction to Protein Structure\|příjmení=Branden\|jméno= Carl \| příjmení2=Tooze\| jméno2= John \|rok=1991\| strany=161–162\| isbn=0-8153-0270-3\| vydavatel=Garland\|místo=New York}}</ref> Některé viry se však natolik odlišují, že je přes veškerou snahu nelze zařadit ani do jedné z dvou zmíněných skupin (např. mnohé [[bakteriofág]]y).<ref>{{Citace periodika▼ '''Ikosaedrální''' (dvacetistěnová, tvaru dvacetistěnu) kapsida se skládá z dvaceti základních rovných stěn [[trojúhelník]]ovitého tvaru, které dohromady vytváří příbližně kulovitý útvar (trochu podobně jako u fotbalového míče). ▲}}</ref> Ikosahedrální kapsidy se skládají z dvaceti základních stěn [[trojúhelník]]ovitého tvaru, které dohromady vytváří příbližně kulovitý útvar (trochu podobně jako u fotbalového míče). '''Helikální''' kapsidy mají typicky válcovitý tvar.<ref>{{citace monografie\| titul =Introduction to Protein Structure\|příjmení=Branden\|jméno= Carl \| příjmení2=Tooze\| jméno2= John \|rok=1991\| strany=161–162\| isbn=0-8153-0270-3\| vydavatel=Garland\|místo=New York}}</ref> Některé viry se však natolik odlišují, že je přes veškerou snahu nelze zařadit ani do jedné z dvou zmíněných skupin (např. mnohé [[bakteriofág]]y).<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Vernizzi \| jméno = G. Řádek 53 ⟶ 57: }}</ref> Kapsida se může skládat z jednoho nebo z několika (až mnoha) proteinů. Příkladem za všechny je třeba [[virus slintavky a kulhavky]], jehož kapsida se skládá ze tří kapsidových proteinů - VP1, VP2, VP3.<ref>{{citace elektronické monografie \|url=http://www.web-books.com/MoBio/Free/Ch1E1.htm\|titul =Virus Structure (web-books.com)}}</ref> === ~~Ikosahedrální~~Ikosaedrální kapsida === [[Soubor:Helical_capsid_with_RNA.png\|thumb\|upright=1.7\|Helikální kapsida]] Ikosaedr je česky [[dvacetistěn]], což poměrně přesně vystihuje základní strukturu virů s tímto typem kapsid. Z hlediska geometrie je dvacetistěn trojrozměrné těleso v prostoru, jehož stěny tvoří dvacet stejných rovnostranných [[trojúhelník]]ů. Virus musí celý tento útvar vystavět z proteinů. Bude-li umístěn jeden virový protein do každého rohu všech trojúhelníků, vychází minimální požadavek na 60 kapsidových proteinů. U velmi malých virů to opravdu stačí a třeba [[parvoviry]] (Parvoviridae) mají opravdu pouhých 60 kapsidových proteinů, které se uspořádají do jednoduché ikosaedrální kapsidy.<ref name="fields">{{citace monografie\| titul = Fields Virology\| vydání=5\| příjmení = Knipe\| jméno=David M.\| příjmení2=Howley\|jméno2=Peter M.\| rok=2007 \|vydavatel= Lippincott Williams & Wilkins }}</ref> Virům, které mají větší genom, by to však nestačilo. Viry si ~~vymyslely~~vyvinuly různá řešení, jak tento stavební oříšek vyřešit. Třeba [[Picornaviridae\|picornaviry]] (Picornaviridae) prostě zvýšily počet proteinů, jež tvoří jeden trojúhelník, z jednoho na tři (čtyři, počítá-li se i VP4 protein, který však ven příliš nezasahuje). Každý z kapsidových proteinů picornavirů je jiný a to klade poměrně značné požadavky na velikost genomu. Jinak to vyřešil např. [[Norwalk virus]] (spolu s mnohými dalšími), jehož [[virion]] je složen ze 180 zcela totožných kapsidových proteinů. Následkem toho však některé z nich musí ze strukturních důvodů kontaktovat šest okolních kapsidových proteinů, zatímco jiné kontaktují pouze pět okolních proteinů svého typu. To jim evidentně nedělá problémy, zřejmě díky svému značně flexibilnímu a přizpůsobivému uspořádání.<ref name="fields" /> Viry běžně zachází v počtu kapsidových proteinů i mnohem dál, ačkoliv zpravidla odpovídá počet použitých kapsidových proteinů nějakému násobku 60. Už Caspar & Klug určili, že násobek (čili tzv. [[triangulační číslo]], T-číslo) nemůže být libovolný. Konkrétně odpovídá vzorci: Řádek 62 ⟶ 68: === Helikální kapsida === Druhým základním typem uspořádání, ač poněkud vzácnějším,<ref name="fields" /> je tzv. helikální (šroubovicová) kapsida. Má zpravidla válcovitý až vláknitý tvar a je tedy zorientována podél jediné, podélné osy. Vznikají šroubovicovitým kladením kapsidových proteinů kolem dokola s pozvolným stoupáním. Jednotlivé helikální kapsidy se liší jak počtem kapsidových proteinů na jednu otočku, tak i úhlem, o který se struktura posune s každým kapsidovým proteinem. Pro helikální kapsidy je typické, že se na ně nukleová kyselina zevnitř váže a stáčí, čímž poměrně věrně kopíruje jejich šroubovicovité uspořádání.<ref name="fields" /> == Funkce ==

Kapsida: Porovnání verzí