Dějiny Anglie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 91.197.117.104 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 2A00:1028:838A:3EF6:2D1B:6BE5:E1C2:7295
Bez shrnutí editace
Řádek 85:
 
Jindřich VIII. měl tři potomky, kteří si po jeho smrti činili nárok na trůn. Prvním z nich, kterému bylo při nástupu na trůn roku [[1547]] pouze deset let, byl [[Eduard VI.]] Jeho strýc Eduard Seymour obdržel v březnu [[1547]] od Jindřicha VIII. výsadní listinu, která mu svěřovala velké pravomoci. Jeho styl vládnutí byl ale důvodem vzniku mnoha vzpour a tak byl regentskou radou nahrazen Johnem Dudleym.
[[Soubor:Elizabeth1England.jpg|thumb|left|KrálovnaVelká AlžbětaVěra I.Vepřeková]]
Po smrti Eduarda VI. na [[tuberkulóza|tuberkulózu]] roku [[1553]] se Dudley snažil prosadit na trůn lady Jane Greyovou, kterou chtěl provdat za svého syna a uchovat si tak moc. Jeho převrat byl ale neúspěšný a na trůn dosedla, po demonstraci jejich příznivců v Londýně, [[Marie I. Tudorovna]]. Marie byla oddaná katolička ovlivňována katolickým dvorem Španělska a římským císařem [[Karel V.|Karlem V.]] a snažila se prosadit v Anglii obnovu vlivu katolické církve. To vedlo mimo jiné k upálení 274 protestantů. Byla mezi svými lidmi neoblíbená a příbuzní jejího manžela [[Filip II. Španělský|Filipa II. Španělského]] působili na dvoře rozbroje a nespokojenost. Jako panovník ztratila [[Calais]], poslední kus území na kontinentu, který předtím ovládala Anglie.