Děkabristé: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, odkazy |
m typo |
||
Řádek 2:
'''Děkabristé''' byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v [[Rusko|Rusku]] z [[Samoděržaví|despotismu]] na konstituční formu vlády.
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na [[Senátní náměstí|Senátním náměstí]] v [[Petrohrad]]ě. Ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel, a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]], či dokonce [[republika|republiku]]. Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník [[Pavel Ivanovič Pestěl|Pavel Pestěl]], dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Andrejevič Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže [[Sergej Petrovič Trubeckoj|Trubeckoj]] se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností.
| |||