|
* [[kosmologie|kosmologický]] posuv
Existují ale desítky možných mechanismů rudého posuvu závislých na vzdálenosti a které je těžké rozlišit.<ref>[http://www.marmet.org/cosmology/redshift/mechanisms.pdf - On the Interpretation of Red-Shifts: A Quantitative Comparison of Red-Shift Mechanisms II]</ref> K rudému posuvu může vést například i [[luminiscence]], [[rozptyl (fyzika)|rozptyl]] (například [[CREIL]])<ref>[http://arxiv.org/pdf/1204.3526.pdf - Propagation of light in low pressure gas]</ref> či [[Wolfův jev]].
[[vlna (fyzika)Vlnění|Vlnový]] charakter světla je příčinou prodlužování vlnové délky světla vysílače vzdalujícího se od přijímače. [[Obecná teorie relativity]] zase vysvětluje, proč jdou hodiny pomaleji v gravitačním poli a proč tedy světlo při výstupu z gravitačního pole „červená“. A konečně kosmologický rudý posuv je způsoben rozpínáním se [[vesmír]]u, kdy mezi vysílačem a přijímačem vzniká nový prostor, který přijímač a vysílač neustále od sebe oddaluje. Všechny tyto jevy lze také popsat jako úbytek energie záření.
Asi nejjednodušší je popis dopplerovského posuvu, zvláštního případu [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]]. Čím rychleji se vysílač od přijímače vzdaluje, tím je rudý posuv větší a naopak. Pokud se vzdaluje [[konstanta|konstantní]] rychlostí, rudý posuv je také stále stejně velký.
Kosmologický rudý posuv v [[Astronomie|astronomii]] poprvé pozoroval a v roce [[1924]] popsal [[spojené státy americké|americký]] astronom [[Edwin Powell Hubble|Edwin Hubble]] při pozorování velmi vzdálených kosmických objektů ([[galaxie|galaxií]]). Zjistil, že spektrální čáry [[Chemický prvek|chemických prvků]] ve spektrech těchto objektů jsou proti měřením v pozemských chemických laboratořích posunuty směrem k dlouhovlnnému konci spektra. Později objevil, že tento rudý posuv spektrálních čar je tím větší, čím větší je vzdálenost pozorovaného objektu od Země a že i galaxie vzájemně se od sebe vzdalují rychlostí tím větší, čím jsou od sebe vzdálenější ([[Hubbleův zákon]]). To nakonec vedlo k teorii o [[rozpínání vesmíru]].
Opakem rudého posuvu je '''[[modrý posuv]]''', ke kterému dochází, když se vysílač přibližuje k pozorovateli (přijímači), nebo světlo padá do gravitačního pole nebo by prostoru mezi vysílačem a přijímačem ubývalo. [[Vlnová délka]] bude z pohledu přijímače kratší.
Rudý a modrý posuv jsou zvláštní případy [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]], který objevil a popsal v roce [[1841]] za svého pobytu v [[Praha|Praze]] [[Rakousko|rakouský]] fyzik [[Christian Andreas Doppler|Christian Doppler]].
[[Soubor:Redshift blueshift.svg|thumbnáhled|leftvlevo|200px|Rudý a modrý posuv barvy světla zdroje v pohybu vlivem [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]].]]
== Proč „rudý“? ==
| 