Buonconsiglio: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dějiny hradu: linkfix |
m Oprava pravopisu ve slovech: výjimka, výjimečný, schematický, tematický, tematika.; kosmetické úpravy |
||
Řádek 28:
Hrad Buonconsiglio byl vystavěn v tzv. Německé čtvrti (Quartiere tedesco / Deutsches Viertel) na severovýchodě [[Trento|tridentského]] starého města na skalním výběžku.<ref>Mapa Trenta ze 16. století vyobrazená v: Serena Luzzi: Mobilität und Identität – Die Deutschen in Trient (14.–18. Jahrhundert). In: Alois Schmid (Hrsg.): ''Von Bayern nach Italien – Transalpiner Transfer in der Frühen Neuzeit''. München 2010, s. 141</ref> Kolem dodnes existujícího bergfritu zvaného Mastio nebo též Augustova věž stojí nejstarší části středověkého biskupského hradu, některé až z 12. století. Jižně a východně od věže vznikal od 13. Do 15. století Starý hrad (Castelvecchio), nejstarší domácí sídlo tridentských knížecích biskupů.<ref>[http://www.buonconsiglio.it/index.php/de/Castello-del-Buonconsiglio/schloss/Besichtigungsrundgang/Castelvecchio/Castelvecchio buonconsiglio.it]</ref>
V roce 1407 došlo v Trentu k povstání šlechticů a měšťanů proti [[Kníže-biskup|knížeti-biskupovi]] [[Jiří z Lichtenštejna|Jiřímu z Lichtenštejna]] (1390–1419). Nepokoje se rozšířily do okolí, kde docházelo k selským povstáním v celém Tridentsku. Tísně knížete-biskupa využil vévoda [[Fridrich IV. Habsburský]] (zv. ''S prázdnou kapsou''), který s vojskem vpochodoval do města a biskupa Jiřího z Trenta vyhnal. Po těchto událostech sloužil hrad Buonconsiglio od doby knížete-biskupa [[Alexandr Mazovský|Alexandra Mazovského]] (1424–1444) nejen jako obranné zařízení pro město Trento, ale také jako [[pevnost]] proti městu.
Po staletí byly Trento a Castello del Bunoconsiglio významnou zastávkou německých cestujících do Itálie nebo Italů na sever.<ref>Serena Luzzi: Mobilität und Identität – Die Deutschen in Trient (14.–18. Jahrhundert). In: Alois Schmid (Hrsg.): ''Von Bayern nach Italien – Transalpiner Transfer in der Frühen Neuzeit''. München 2010, str. 135–152</ref> [[Albrecht Dürer]] při své první cestě do Itálie roku 1495 navštívil Trento a umělecky zachytil dobový vzhled hradu Buonconsiglio.<ref>[[:Soubor:Albrecht Dürer - The Castle at Trento - WGA7355.jpg]]</ref>
Roku 1475, za panování knížete-biskupa [[Johannes Hinderbach|Johannese Hinderbacha]], byla dokončena kaple hradu Castelvecchio s freskami. V roku 1484 nechal také zřídit vodovod z pramenů z nedalekých hor do arkádového nádvoří Castelvecchia k zásobení rezidence. [[Soubor:Fale - Trentino Alto Adige - 3.jpg|thumb|Z průčelí Castelvecchia je možné vyčíst jednotlivé fáze stavby. Obzvláště působivá je pozdněgotická benátská loggia.]] V únoru 1508 se zde zastavil císař [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]], když v [[Dóm sv. Vigilia|chrámu sv. Vigilia]] v [[Trento|Trentu]] přijímal císařskou hodnost.
Sokolí věž na východě stavby nechal zřízdit již kolem roku 1390 a před rokem 1560 její interiéry vyzdobil bohatými freskami s loveckou
Hrad Buonconsiglio je rovněž znám díky cyklu fresek [[12 měsíců (obraz)|dvanácti měsíců]] od téměř anonymního českého malíře, [[mistr Václav|mistra Václava]], z roku 1397, jež se nachází v Orlí věži hradu.<ref>M. Welber: ''Affreschi dei mesi di torre d’Aquila Castello Buonconsiglio (sec. XV)''. 1995, ISBN 88-86246-39-0</ref>
Řádek 38:
[[Soubor:Venceslao Gennaio Castello Buonconsiglio Trento c1400.jpg|thumb|Fresko Leden z [[Cyklus měsícůCyklu 12 měsíců]] v Orlí věži]]
[[Soubor:Dossi Putti Buonconsiglio 01.JPG|thumb|vlevo|Erb [[Karel V.|Karla V.]] s řetězem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] v Sala Grande od [[Dosso Dossi]]ho, 1531]]
Kníže-biskup a kardinál [[Bernard z Cles]] (1485–1539) nechal hrad v rámci příprav na [[tridentský koncil]] významně rozšířit.<ref>[http://www.buonconsiglio.it/index.php/de/Castello-del-Buonconsiglio/schloss/Persoenlichkeiten/Bernardo-Cles buonconsiglio.it]</ref> V této době vzniklo Magno Palazzo zvaný „renesanční palác“, který se rozkládá východně od Castelvecchia. Bernhard z Cles nechal místnosti skvostně vyzdobit štukami a nástěnnými malbami mnohých významných umělců. Na stavbě se mj. podíleli [[Dosso Dossi]],<ref>[http://www.buonconsiglio.it/index.php/de/Castello-del-Buonconsiglio/monumento/Personaggi/Dosso-Dossi buonconsiglio.it]</ref> [[Girolamo Romanino]]<ref>[http://www.buonconsiglio.it/index.php/de/Castello-del-Buonconsiglio/schloss/Persoenlichkeiten/Girolamo-Romanino buonconsiglio.it]</ref> nebo [[Marcello Fogolino]]<ref>[http://www.buonconsiglio.it/index.php/de/Castello-del-Buonconsiglio/schloss/Persoenlichkeiten/Marcello-Fogolino buonconsiglio.it]</ref>. Celý vnitřek paláce je vyzdoben freskami s tématy politické moci Bernarda z Cles, a také jeho vztahy z rodem Habsburků, jeho zálibě ve vědách, historii a umění. Stále se opakujícím tématem je ''Unitas'', Jednota, jejímž symbolem je malířsky vyzdobeno množství dveří.<ref>[http://www.buonconsiglio.it/index.php/de/Castello-del-Buonconsiglio/schloss/Rundgaenge/Das-Thema-der-politischen-Macht-in-den-Freskogemaelden/Das-Thema-der-politischen-Macht-in-des-Freskogemaelden-des-Magno-Palazzo-1 buonconsiglio.it]</ref> V letech 1530 až 1532 vznikla uměleckohistoricky významná “Loggia Romanino” s freskami a arkádami a již und dem ihr vorgeschalteten Lví dvůr (Cortile dei Leoni).<ref>Hans Schmölzer: ''Die Fresken des Castello del buon consiglio in Trient und ihre Meister: eine Kunstgeschichtliche Studie''. Innsbruck 1902, S. 44 f.</ref>
Sala Grande ve druhém podlaží odpovídá [[Císařský sál|císařskému sálu]] mnoha kníže-biskupských rezidencí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].<ref>Hans Schmölzer: ''Die Fresken des Castello del buon consiglio in Trient und ihre Meister: eine Kunstgeschichtliche Studie''. Innsbruck 1902, str. 30</ref> Hradby byly směrem k městu posíleny o čtyři [[rondel]]y, z nichž se dodnes zachovaly tři.
[[Soubor:Romanino Volta-Loggia Buonconsiglio TN.JPG|thumb|Sturz des [[Phaethon (Mythologie)|Phaeton]], Deckenfresko in der “Loggia des Romanino”]] [[Soubor:Trento-Castello del Buonconsiglio-bastion near Porta di San Vigilio.jpg|thumb|[[Rondel]] vedle Tor Porta San Vigilio]]
| |||