Verze z 23. 10. 2015, 09:00 editovat Tosek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 884 editací →‎Zajímavosti: přechod po automatizaci ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 10. 2015, 10:32 editovat zrušit editaci Tosek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 884 editací →‎Historie: počátky od 17. století podle angl. článku Přejít na další porovnání →
Řádek 59: == Historie == ;Kyvadlový metr ~~[[Soubor:Platinum-Iridium_meter_bar.jpg\|thumb\|Původní platino-iridiový etalon metru, [[Sèvres]] u [[Paříž]]e]]~~ Roku 1668 anglický klerik a filozof [[John Wilkins]] navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován [[Christopher Wren\|Christopherem Wrenem]] k použití délky kyvadla, jehož půlperioda ([[kyv]], půl [[kmit]]u) trvá jednu [[vteřina\|vteřinu]], známého jako ''sekundové kyvadlo''. [[Christiaan Huygens]] změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval. V roce 1670 [[lyon]]ský biskup [[Gabriel Mouton]] rovněž navrhl univerzální délkovou jednotku opřenou o desítkovou číselnou soustavu založenou na zemské souřadnicové minutě resp. na délce kyvadla s periodou jedné vteřiny. Původně byl '''metr''' odvozen od rozměrů [[Země]] a 1 metr byl definován jako délka jedné desetimilióntiny zemského kvadrantu (poloviny délky [[poledník]]u neboli čtvrtiny obvodu země). Podle této původní definice tedy činil [[obvod]] Země přesně 40 000 km. V této podobě se stal základem [[metrická soustava\|metrické soustavy]] (podrobnější historie určování viz tamtéž). Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí [[Fyzikální konstanty\|fyzikálních konstant]]. První taková definice byla schválena roku [[1960]] a zněla: ''Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku [[vlnová délka\|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření\|záření]] šířícího se ve [[vakuum\|vakuu]], které přísluší přechodu mezi [[energetická hladina\|energetickými hladinami]] 2p<sub>10</sub> a 5d<sub>5</sub> [[atom]]u [[krypton]]u 86.'' Nejnovější definice z roku [[1983]] svázala délku metru přes [[rychlost světla]] ve vakuu s velikostí [[sekunda\|sekundy]]. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta. Z hlediska [[teorie relativity]] je metr definován jako jednotka [[vlastní délka\|vlastní délky]]<ref>http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity</ref>, tak jako je sekunda definována jako jednotka pro [[vlastní čas]]. * A roku 1675 italský vědec [[Tito Livio Burattini]] ve svém díle ''Misura Universale'' (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ ("obecná míra"), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla. ;Poledníkový metr Jako výsledek francouzské revoluce francouzská Akademie věd ustavila komisi pro stanovení prosté stupnice všech měr. 7. října 1790 komise doporučila desítkový číselný systém a 19. března 1791 doporučila přijetí termínu „mètre“ ("míra"), základní jednotky délky definovanou jako desetimilióntinu vzdálenosti severního pólu a rovníku po pařížském poledníku. [[Obvod]] Země tedy činil přesně 40 000 km. Roku 1793 Národní shromáždění Francouzů přijalo tento návrh. Později metr začaly používat i jiné země, např. Anglie od roku 1797. V této podobě ''poledníkové definice'' se metr stal základem [[metrická soustava\|metrické soustavy]]. ;Tyčový metr V sedmdesátých letech 19. století ve světle novodobé přesnosti se zabývala metrickým standardem řada mezinárodních konferencí. Metrická dohoda (Convention du Mètre) z roku 1875 pověřila správou Mezinárodní úřad vah a měr (BIPM: Bureau International des Poids et Mesures) v Sèvres ve Francii. Tato nově ustavená organizace uchovávala prvotní metrovou tyč, poskytovala nátodní prototypy a udržovala převody s nemetrickými normami. Tato organizace vytvořila tyčový etalon roku 1889 na první Všeobecné konferenci vah a měr (CGPM: Conférence Générale des Poids et Mesures), a tím ustavila mezinárodní prototyp metru jako vzdálenost mezi dvěma ryskami normové tyče ze slitiny 90% platiny a 10% iridia při tavném bodu ledu. Později se zjistilo, že tento první vzor byl o 200 mikrometrů kratší kvůli chybě výpočtu zploštění Země. Nicméně tato délka se stala normou, standardem. Prvotní vzor zůstává v definovaných podmínkách z roku 1889 nadále. ;Vlnový metr Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí [[Fyzikální konstanty\|fyzikálních konstant]]. První taková definice byla schválena roku [[1960]] a zněla: ''Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku [[vlnová délka\|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření\|záření]] šířícího se ve [[vakuum\|vakuu]], které přísluší přechodu mezi [[energetická hladina\|energetickými hladinami]] 2p<sub>10</sub> a 5d<sub>5</sub> [[atom]]u [[krypton]]u 86.'' Nejnovější definice z roku [[1983]] svázala délku metru přes [[rychlost světla]] ve vakuu s velikostí [[sekunda\|sekundy]]. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta. Z hlediska [[teorie relativity]] je metr definován jako jednotka [[vlastní délka\|vlastní délky]]<ref>http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity</ref>, tak jako je sekunda definována jako jednotka pro [[vlastní čas]]. == Vývoj definice v čase ==

Metr: Porovnání verzí