Heliocentrismus: Porovnání verzí

Komukoliv, kdo se zastaví a pohlédne na oblohu, jese zdá být jasnézřejmé, že země stojí na místě, zatímco všechno na obloze ubíhá kolem ní každý den. Při delším pozorování lze vidět mnohem komplikovanější pohyby. Slunce dělá menší kruhči větší okruh při své roční dráze;, [[planeta|planety]] mají podobné pohyby, občas se však na své cestě mezi hvězdami obrátí a pohybují se napo určitou okamžikdobu opačným směrem ([[prográdní a retrográdní pohyb|retrográdní pohyb]]). Pro lepší pochopení těchto pohybů, bylo potřeba zavádět komplikované popisy, nejznámějším z nich je [[Geocentrismus|Ptolemaiovský systém]], formulovaný ve [[2. století]].

[[Intuice|Neintuitivní]] myšlenka heliocentrismu, kde je to Země, nikoliv nebesa, co se skutečně pohybuje, byla navržena dokonce již v [[4. století př. n. l.]]. V kapitole 13 druhé knihy svého spisu ''O nebesích''<ref>[http://etext.library.adelaide.edu.au/a/aristotle/heavens/heavens2.html]</ref> napsal [[Aristotelés]] "Jak„Jak tvrdí [[pythagorejci]], v centru je [[oheň (živel)|oheň]] a země je jen jedna z hvězd, vytvářející noc a den krouživým pohybem kolem centra."“ Důvody tohoto umístění byly spíše [[řecká filosofie|filosofické]] než vědecké — oheň byl pro pythagorejskou filosofii založenou na základních živlech živlem ušlechtilejším než země, a proto by mělo být Slunce (reprezentující oheň) ve středu. Aristotelés odmítl tento argument a hlásal geocentrismus.