Praha Masarykovo nádraží: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Budovy: busta TGM |
m odkaz |
||
Řádek 81:
Od poloviny 20. století se opakovaně uvažovalo o zrušení Masarykova nádraží. Překážku, kterou kolejiště představovalo pro povrchovou dopravu, vyřešilo [[přemostění Masarykova nádraží]] [[severojižní magistrála|severojižní magistrálou]] v 70. letech; problémem ale zůstává především to, že střed [[Pražský železniční uzel|pražského železničního uzlu]] je rozdělen do dvou významných nádraží, která nejsou dostatečně propojena železniční tratí ani [[městská hromadná doprava|městskou dopravou]]{{Chybí zdroj}}, což ztěžuje přestupy. Zrušení nádraží nebo jeho odsunutí na východ by navíc umožnilo prodloužit ulice Opletalovu a V Celnici a urbanisticky propojit [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] s [[Karlín]]em. Tyto úvahy zůstávají aktuální i v 21. století, takže řada plánů revitalizace chátrajícího nádraží měla jak variantu se zachováním provozu, tak variantu změny funkce nádraží. Jako jeden z argumentů pro zrušení nádraží uvádějí někteří politici i to, že není průjezdné, což komplikuje manipulaci vlaků tažených lokomotivou.
Výstavba [[Nové spojení|Nového spojení]] provoz Masarykova nádraží nejenže neomezila, ale přinesla i jeho nové přímé propojení na [[nádraží Praha-Vysočany]] a [[nádraží Praha-Holešovice|Praha-Holešovice]], do té doby možné jen [[úvrať|úvratí]] přes Libeň. Rovněž většina plánů ještě na jaře 2008 počítala s tím, že zde bude zakončena [[rychlodráha na letiště Ruzyně]], respektive z [[Kladno|Kladna]]; v dubnu 2008 o tom město, kraj a ministerstvo podepsali deklaraci o rozvoji.<ref>[http://novinky.cz/clanek/146950-masarykovo-nadrazi-nema-koncit-ale-rust.html Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst], ''[[Právo (deník)|Právo]]'' 9. 8. 2008 (''[[Novinky.cz]]'' 11. 8.)</ref>
V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 [[Filip Dvořák (politik)|Filip Dvořák]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Praha-Ruzyně]] končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z [[Negrelliho viadukt]]u pokračovala [[tunel]]em na nová, podzemní nástupiště [[Praha hlavní nádraží|hlavního nádraží]] s případnou zastávkou u [[Ústřední autobusové nádraží Florenc|autobusového nádraží Florenc]]. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány [[Petrohrad]], [[Berlin Hauptbahnhof]] a plánované přesunuté [[Brno hlavní nádraží]]. Náklady na tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu [[Radovan Šteiner]]. Praha 1 si dokonce nechala vypracovat studii tunelu navazujícího na hlavním nádraží opačným směrem na [[Smíchov]] se stanicí pod [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovým náměstím]], ten však Šteiner označil za nesmírně drahý.<ref>Petr Švec: [http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?c=A080419_171334_praha_jan Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní], ''[[IDNES.cz|iDNES]]'' 19. 4. 2008</ref>
| |||