Smazaný obsah Přidaný obsah
lf
m opr odk
Řádek 21:
 
== Životopis ==
Narodil se postarším rodičům ([[Zachariáš (kněz)|Zacharjáši]] a [[Alžběta (matka Jana Křtitele)|Alžbětě]]), toto narození zvěstoval [[Gabriel (archanděl)|archanděl Gabriel]] Zachariášovi, ten mu nevěřil, proto oněměl až do provedení [[obřízka|obřízky]] Jana Křtitele.
 
Jako mladý odešel do [[poušť|pouště]], aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece [[Jordán]]u; takto pokřtil i [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]].
Řádek 33:
[[File:Statue of saint John on Charles Bridge, Prague(Aw58).JPG|thumb|Socha sv. Jana Křtitele na [[Karlův most|Karlově mostě]]]]
Narození Jana Křtitele [[Křesťanství|církev]] slaví [[24. červen|24. června]] a stětí [[29. srpen|29. srpna]].
Stal se patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, a proto i patronem [[Malta|Malty]] a tamní katedrály v městě [[La Valetta]], dále [[Burgundsko|Burgundska]], [[Provence]] a slezského města [[Vratislav (město)|Wroclaw]]. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, [[Krejčovství|krejčí]], [[kožešník]]y, [[koželužství|koželuhykoželuh]]y, [[sedlářství|sedláře]], [[Vinařství|vinaře]], hospodské, [[Bednářství|bednáře]], [[Kominictví|kominíky]], [[kovář]]e, [[Tesařství|tesaře]], [[architekt]]y, [[Zednictví|zedníky]], [[kamenictví|kameníky]], majitele biografů, [[hudebník]]y, [[tanec|tanečníky]], [[zpěvák]]y atd. [[Ikonografie#Atribut|Atributem]] Jana Křtitele v [[ikonografie|ikonografii]] je [[velbloud]]í rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. [[svatojánský oheň|svatojánských ohňů]].
 
Hlava Jana Křtitele, sťatá na příkaz krále [[Héródés Antipas|Heroda]] Antipy, byla uložena a uctívána v kapli byzantských císařů v [[Konstantinopol]]i, odkud ji údajně v roce 1203 uloupili účastníci 4. křížové výpravy. Dostala se pak darem francouzskému králi [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíkovi IX. Svatému]], který ji vystavil ve své soukromé kapli Sainte-Chapelle v [[Paříž]]i. Z této relikvie byly oddělovány částečky jako dary evropským panovníkům. Podle jiné legendární tradice se dostala do [[Sýrie]] a byla později přenesena do Umajjádovské mešity v syrském [[Damašek|Damašku]].