Verze z 22. 10. 2015, 15:16 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 336 editací lf ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 10. 2015, 15:18 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 336 editací m opr odk Přejít na další porovnání →
Řádek 21: == Životopis == Narodil se postarším rodičům ([[Zachariáš (kněz)\|Zacharjáši]] a [[Alžběta (matka Jana Křtitele)\|Alžbětě]]), toto narození zvěstoval [[Gabriel (archanděl)\|archanděl Gabriel]] Zachariášovi, ten mu nevěřil, proto oněměl až do provedení [[obřízka\|obřízky]] Jana Křtitele. Jako mladý odešel do [[poušť\|pouště]], aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece [[Jordán]]u; takto pokřtil i [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]. Řádek 33: [[File:Statue of saint John on Charles Bridge, Prague(Aw58).JPG\|thumb\|Socha sv. Jana Křtitele na [[Karlův most\|Karlově mostě]]]] Narození Jana Křtitele [[Křesťanství\|církev]] slaví [[24. červen\|24. června]] a stětí [[29. srpen\|29. srpna]]. Stal se patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, a proto i patronem [[Malta\|Malty]] a tamní katedrály v městě [[La Valetta]], dále [[Burgundsko\|Burgundska]], [[Provence]] a slezského města [[Vratislav (město)\|Wroclaw]]. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, [[Krejčovství\|krejčí]], [[kožešník]]y, [[~~koželužství\|koželuhy~~koželuh]]y, [[sedlářství\|sedláře]], [[Vinařství\|vinaře]], hospodské, [[Bednářství\|bednáře]], [[Kominictví\|kominíky]], [[kovář]]e, [[Tesařství\|tesaře]], [[architekt]]y, [[Zednictví\|zedníky]], [[kamenictví\|kameníky]], majitele biografů, [[hudebník]]y, [[tanec\|tanečníky]], [[zpěvák]]y atd. [[Ikonografie#Atribut\|Atributem]] Jana Křtitele v [[ikonografie\|ikonografii]] je [[velbloud]]í rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. [[svatojánský oheň\|svatojánských ohňů]]. Hlava Jana Křtitele, sťatá na příkaz krále [[Héródés Antipas\|Heroda]] Antipy, byla uložena a uctívána v kapli byzantských císařů v [[Konstantinopol]]i, odkud ji údajně v roce 1203 uloupili účastníci 4. křížové výpravy. Dostala se pak darem francouzskému králi [[Ludvík IX. Francouzský\|Ludvíkovi IX. Svatému]], který ji vystavil ve své soukromé kapli Sainte-Chapelle v [[Paříž]]i. Z této relikvie byly oddělovány částečky jako dary evropským panovníkům. Podle jiné legendární tradice se dostala do [[Sýrie]] a byla později přenesena do Umajjádovské mešity v syrském [[Damašek\|Damašku]].

Jan Křtitel: Porovnání verzí