Pražské Jezulátko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: Záměna neobvyklého překladu "Ježíšek" překladem standardním
celkové úpravy hesla, přidány fotografie, fix předložek, napřímení
Řádek 5:
 
== Popis ==
[[Soubor:Malá Strana Kostel Panny Marie Vítězné.jpg|náhled|vlevo|Kostel Panny Marie Vítězné]]
[[Soubor:Prague Our-Lady-of-Victory.JPG|thumb|left|Oltář Pražského Jezulátka v [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostele Panny Marie Vítězné]]]]
48 centimetrů vysoká plastika je vyřezaná ze [[dřevo|dřeva]] potaženého snad [[plátno|plátnem]], povrch je vymodelován z barveného [[vosk]]u. Voskový povrch je křehký, kvůli ochraně před poškozením je proto soška vsazena do stříbrného pouzdra sahajícího pod oblečením až do pasu.
Soška představuje Ježíše jako dítě ve věku několika let, oblečeného do dlouhé splývavé košilky, zpod jejíhož dolního okraje vykukují obě bosé nožky. Líbezný obličej je velmi jemně modelován a orámován středně dlouhými vlnitými vlasy. Pravici má Ježíšek zdviženou k [[Žehnání|požehnání]], v  levici drží zemský [[globusglóbus]] završený [[kříž]]em na znamení toho, že celý náš svět spočívá v jeho rukou; na hlavě má vždy královskou korunu a na prsou zavěšen pektorální křížek. Tyto královské [[insignie]] vyjadřují víru v  Ježíšovo božství společnou všem křesťanům.
 
== Historie ==
Soška pochází ze [[Španělsko|Španělska]], kde byla vyrobena zřejmě kolem poloviny [[16. století]]. [[Legenda]] vypráví, že se Ježíš ve své dětské podobě zázračně ukázal jistému [[mnich]]ovi, který na základě jeho podoby tuto sošku vymodeloval. Podle další legendy vlastnila sošku svatá [[Terezie od Ježíše]], zakladatelka [[Řád bosých karmelitánů|bosých karmelitek]], planoucí velkou láskou k  Dítěti [[Ježíš Kristus|Ježíši]]. Sošku prý darovala své přítelkyni, jejíž dcera se chystala na cestu do [[Praha|Prahy]].
 
Do kláštera karmelitánů se soška dostala v roce [[1628]], kdy ji se slovy ''„Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede“'' karmelitánům věnovala ovdovělá [[Polyxena z Pernštejna|Polyxena z &nbsp;Lobkovic]]. Polyxena sošku dostala a přivezla do Prahy roku [[1603]] ke svému druhému sňatku jako [[svatba|svatební dar]] od své matky, [[španělsko|španělské]] šlechtičny [[Marie Manrique de Lara y Mendoza]], dvorní dámy španělské královny. Soška byla zprvu uctívána v &nbsp;kapli [[Lobkovický palác (Pražský hrad)|Lobkovického paláce]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Sošce začala být brzy po darování u karmelitánů přisuzována zázračná moc, neboť císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] krátce nato nařídil, aby Česká komora vyplácela klášteru důchod a zásobovala [[mnich]]y potravinami z &nbsp;královských důchodů. Do [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]] na [[Malá Strana|Malé Straně]], v &nbsp;němž je soška Jezulátka vystavena, začalo proudit mnoho prosebníků, včetně významných šlechticů císařova dvora, jako například generál, don [[Baltasar Marradas]] i Vich. V &nbsp;roce [[1648]] její přítomnost v &nbsp;[[chrám]]ě [[klášter]] zachránila od drancování švédskými vojáky, neboť v &nbsp;něm byl zřízen vojenský [[Nemocnice|lazaret]].<ref>Eduard Škoda: Pražské svatyně, Praha : Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5</ref>
[[Soubor:Prague Our-Lady-of-Victory.JPG|thumb|left|Oltář Pražského Jezulátka v [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostele Panny Marie Vítězné]]]]
 
== Zdobení sošky ==
Soška pochází ze [[Španělsko|Španělska]], kde byla vyrobena zřejmě kolem poloviny [[16. století]]. [[Legenda]] vypráví, že se Ježíš ve své dětské podobě zázračně ukázal jistému [[mnich]]ovi, který na základě jeho podoby tuto sošku vymodeloval. Podle další legendy vlastnila sošku svatá [[Terezie od Ježíše]], zakladatelka [[Řád bosých karmelitánů|bosých karmelitek]], planoucí velkou láskou k Dítěti [[Ježíš Kristus|Ježíši]]. Sošku prý darovala své přítelkyni, jejíž dcera se chystala na cestu do [[Praha|Prahy]].
[[Soubor:Child Jesus of Prague (original statue).jpg|náhled|Jezulátko ve stříbrné oltářní skříni]]
Soška a její oltář bývaly v &nbsp;minulosti zdobeny četnými drobnými šperky, které pocházely z &nbsp;darů věřících. Nejcennějším klenotem byla dnes ztracená kopie [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]]. Neméně významné jsou skříňka ze zlaceného stříbra a barokní korunka.
 
První korunka z &nbsp;roku 1655, kterou daroval [[Bernard Ignác Bořita z Martinic|Bernard Ignác Bořita hrabě Martinic]], se pravděpodobně ztratila. Korunka, která v &nbsp;současné době zdobí Jezulátko, byla vyrobena v &nbsp;letech [[1810]] až [[1820]]. Kromě této korunky má Jezulátko ještě jednu z roku [[1767]]. Obě pocházejí z dílen pražských zlatníků. Korunka se nenasazuje přímo na sošku, je připevněna samostatně těsně nad Jezulátkem.
Do kláštera karmelitánů se soška dostala v roce [[1628]], kdy ji se slovy ''„Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede“'' karmelitánům věnovala ovdovělá [[Polyxena z Pernštejna|Polyxena z Lobkovic]]. Polyxena sošku dostala a přivezla do Prahy roku [[1603]] ke svému druhému sňatku jako [[svatba|svatební dar]] od své matky, [[španělsko|španělské]] šlechtičny [[Marie Manrique de Lara]], dvorní dámy španělské královny. Soška byla zprvu uctívána v kapli Lobkovického paláce na Pražském hradě. Sošce začala být brzy po darování u karmelitánů přisuzována zázračná moc, neboť císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] krátce nato nařídil, aby Česká komora vyplácela klášteru důchod a zásobovala [[mnich]]y potravinami z královských důchodů. Do [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]] na [[Malá Strana|Malé Straně]], v němž je soška Jezulátka vystavena, začalo proudit mnoho prosebníků, včetně významných šlechticů císařova dvora, jako například generál, don [[Baltasar Marradas]] i Vich. V roce [[1648]] její přítomnost v [[chrám]]ě [[klášter]] zachránila od drancování švédskými vojáky, neboť v něm byl zřízen vojenský [[lazaret]].<ref>Eduard Škoda: Pražské svatyně, Praha : Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5</ref>
 
[[26. září]] [[2009]], při návštěvě v&nbsp;chrámu Panny Marie Vítězné, daroval papež [[Benedikt XVI.|Benedikt&nbsp;XVI.]] Jezulátku novou, třetí zlatou korunku.<ref>[http://www.financninoviny.cz/zpravy/jezulatko-ma-k-dispozici-oblecky-z-ruznych-koutu-sveta/399236&id_seznam=540 Jezulátko má k&nbsp;dispozici oblečky z&nbsp;různých koutů světa]</ref><ref>[http://www.ceskenoviny.cz/video/detail.php?id=122713 Video: Pražské Jezulátko vyměnilo kvůli papeži svůj šat]</ref>
Soška a její oltář bývaly v minulosti zdobeny četnými drobnými šperky, které pocházely z darů věřících. Nejcennějším klenotem byla dnes ztracená kopie [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]]. Neméně významné jsou skříňka ze zlaceného stříbra a barokní korunka.
 
== Současnost ==
Jezulátko oblékají sestry karmelitky Dítěte Ježíše do královských šatů, jejichž barva se střídá podle období [[církevníLiturgický rok|církevního roku]] (fialová, bílá, zelená, červená) a další podle církevních slavností a svátků. Bílá [[alba (oděv)|alba]] a královský oděv připomínají na jedné straně bezbrannost Božího Dítěte, na druhé straně pak Ježíšův královský titul a božskou všemohoucnost.
[[Soubor:Child Jesus of Prague (original statue).jpg|náhled|Jezulátko ve stříbrné oltářní skříni]]
První korunka z roku 1655, kterou daroval Bernard Ignác Bořita hrabě Martinic, se pravděpodobně ztratila. Korunka, která v současné době zdobí Jezulátko, byla vyrobena v letech [[1810]] až [[1820]]. Kromě této korunky má Jezulátko ještě jednu z roku [[1767]]. Obě pocházejí z dílen pražských zlatníků. Korunka se nenasazuje přímo na sošku, je připevněna samostatně těsně nad Jezulátkem.
 
[[26. září]] [[2009]], při návštěvě v&nbsp;chrámu Panny Marie Vítězné, daroval papež [[Benedikt XVI.|Benedikt&nbsp;XVI.]] Jezulátku novou, třetí zlatou korunku.<ref>[http://www.financninoviny.cz/zpravy/jezulatko-ma-k-dispozici-oblecky-z-ruznych-koutu-sveta/399236&id_seznam=540 Jezulátko má k&nbsp;dispozici oblečky z&nbsp;různých koutů světa]</ref><ref>[http://www.ceskenoviny.cz/video/detail.php?id=122713 Video: Pražské Jezulátko vyměnilo kvůli papeži svůj šat]</ref>
 
Jezulátko oblékají sestry karmelitky Dítěte Ježíše do královských šatů, jejichž barva se střídá podle období [[církevní rok|církevního roku]] (fialová, bílá, zelená, červená) a další podle církevních slavností a svátků. Bílá [[alba (oděv)|alba]] a královský oděv připomínají na jedné straně bezbrannost Božího Dítěte, na druhé straně pak Ježíšův královský titul a božskou všemohoucnost.
 
I v &nbsp;dnešní době k &nbsp;sošce denně přicházejí stovky návštěvníků z &nbsp;desítek zemí světa. Mnohým lidem, kteří se před ní modlili k &nbsp;[[Bůh|Bohu]], přinesla údajně zázračná a neobvyklá vyslyšení. Lidé zde prosí o &nbsp;pomoc, uzdravení, mír, někteří s &nbsp;důvěrou očekávají narození dítěte, a mnozí se vrací, aby poděkovali.
 
Pražské Jezulátko není pražskoujediným specialitoutakovým vyobrazením malého Ježíška, další Jezulátka jsou k &nbsp;vidění i jinde ve světě, známé je například [[SalcburkSalzburg|salcburské]] Jezulátko. <!-- netroufám si říct, zda je (vždy) o kopie Pražského Jezulátka, i když aspoň pojmově asi jo... - a tak prý ne -->
 
== Reference ==