Verze z 13. 7. 2015, 22:59 editovat Radegast (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 297 editací m →‎Životopis: oprava hrubky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 10. 2015, 22:22 editovat zrušit editaci RomanM82 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 160 editací + IB, aut. data Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} [[Soubor:EugeneWignerAlvinWeinberg.jpg\|~~frame~~thumb\|Eugene Wigner (vlevo) a Alvin Weinberg.]] '''Eugene Paul Wigner''' (původně maďarsky '''Wigner Pál Jenő''') ([[17. listopad]]u [[1902]], [[Budapešť]] – [[1. leden\|1. ledna]] [[1995]], [[Princeton]], [[New Jersey]]) byl [[Spojené státy americké\|americký]] [[fyzik]] [[Židé\|židovského]] původu, nositel [[Nobelova cena za fyziku\|Nobelovy ceny za fyziku]]. Řádek 10 ⟶ 11: Wigner patřil do skupiny známých maďarsko-židovských fyziků a matematiků z Budapešti. Patřili sem [[Paul Erdős]], [[Edward Teller]], [[John von Neumann]], a [[Leó Szilárd]]. Jejich američtí kolegové je kvůli jejich jakoby „nadpozemským“ schopnostem přezdívali „''The Martians''“ (Marťani). Szilárd byl nejlepším přítelem Wignera v dospělosti. Neumann byl Wignerův spolužák a rádce, o kterém později Wigner napsal: „byl to nejmoudřejší člověk, jakého jsem na Zemi poznal.“ E. P.Wigner byl však z nich jediný, kdo získal [[Nobelova cena\|Nobelovu cenu]]. == ~~Životopis~~Život == Wigner Jenő se narodil v Budapešti r. 1902 v tehdejším [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uhersku]]. Tehdy ještě nebyla známa [[teorie relativity]] a ani [[kvantová mechanika]]. I nejlepší vědci považovali fyziku za vědu, která je už takřka dokončená, v které je už objeveno všechno podstatné a v které je nutné dopracovat už jen pár drobností. Řádek 21 ⟶ 22: V roce 1925 se vrátil do Maďarska a pracoval u otce jako chemický inženýr, ale nakonec se vrátil do Německa. Nedokázal odolat Berlínskému výzkumnému ústavu krystalů. Koncem 20. let se ponořil do Heisenbergovy, Schrödingerovy a Diracovy kvantové mechaniky i přes mírnému odporu Einsteina. V [[Göttingen]]e se stal asistentem slavného matematika [[David Hilbert\|Davida Hilberta]]. Velkým zklamáním pro Wignera bylo, že Hilbert už nebyl duševně aktívní a proto Wigner strávil mnoho času v Göttingenské knihovně a svůj volný čas zasvětil fyzice. Zde položil základy teorie symetrií v kvantové mechanice. ~~[[Soubor:Dirac 4.jpg\|thumb\|left\|Paul Dirac]]~~V roku 1930 Wignera a i Neumanna vzali na Princetonskou univerzitu. Po nástupu Hitlera k moci tu našli bezpečné místo, a dokonce i ještě půl roka cestovali, učili se a vyučovali v [[Evropa\|Evropě]]. Těžko bychom našli mírumilovnějšího člověka, než byl Wigner, ale i tak ho však hněvalo jak je Hitler nebezpečný. Nejdřív, když mu lidé děkovali za jeho úsudek, vždy se ohradil a tvrdil, ''že k odhalení Hitlerovy hrozby nebylo nutné mít zvláštní schopnosti, spíš bylo nutné mít zvláštní schopnosti, aby to někdo nerozeznal''. V Princetonu roku 1934 Wigner představil svoji sestru Margitu fyzikovi Paulovi Diracovi. Margita a Dirac se vzali a Wigner se sblížil s Diracem. Wigner strávil určitý čas i s Einsteinem, který sem přišel na Institute for Advanced Study. Koncem 30. let rozšířil svůj výzkum i na atomová jádra. Rozvinul zde jednu velmi důležitou teorií nukleárních reakcí. Byl brilantním teoretikem (např. [[Wigner – Eckartův teorém]]), ale i experimentálním fyzikem. V roku 1936 už na Princetonu o Wignera neprojevili zájem, proto odchází na University of Wisconsin. Zde se setkává i se svojí první manželkou, půvabnou studentkou fyziky Amelií Frankovou. Franková však o rok později umírá a Wignera chce odejít z [[Madison]]u. [[8. leden\|8. ledna]] [[1937]] se stal občanem [[Spojené státy americké\|Spojených států]]. Princetonská univerzita v tom čase hledala vynikajícího mladého fyzika a mnozí doporučovali právě Wignera. Roku [[1938]] byl už zpět v Princetonu. Řádek 63 ⟶ 64: {{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1951-1975}} {{Autoritní data}} {{DEFAULTSORT:Wigner, Eugene Paul}}

Eugene Paul Wigner: Porovnání verzí