Šlichtování: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 4 lety
m
Dekategorizace dle ŽOPP z 18.10.2015; kosmetické úpravy
(doplněk: výnos z prodeje strojů)
m (Dekategorizace dle ŽOPP z 18.10.2015; kosmetické úpravy)
 
* Škrobová šlichta
[[ImageSoubor:AdhesivesForHouseUse006.jpg|thumbnail|150px|Škrob v tekutém stavu (pro domácí potřebu)]]
Škrob má chemické složení (C<sub>6</sub>H<sub>10</sub>O<sub>5</sub>)<sub>n</sub>. Vyrábí se v Evropě nejčastěji z brambor nebo obilí, ve světě je důležitou surovinou maniok.
 
[[Škrob]] se může nahrazovat deriváty celulózy, např. karboxymethylcelulozou.
 
Při přípravě škrobové šlichty se dávkuje 4-10 kg škrobu na 100 l šlichty a přidává se 3-6 % lepicích látek (polep). Šlichtuje se při 65 až 85&nbsp;°C.
 
Použití: osnovy z [[bavlna|bavlny]], [[ovčí vlna|vlny]], [[viskózová vlákna|viskózy]] a [[lýková vlákna|lýkových vláken]].
* Syntetické šlichty
 
Patří sem např. polyvinylalkohol nebo akrylátové kopolymery. Přípravky lze kombinovat se škrobem. Bavlněné osnovy se šlichtují při 80-90&nbsp;°C, [[polyesterová vlákna|polyester]] při 60&nbsp;°C a acetát nebo viskóza při 40-70&nbsp;°C.
 
* Chromový klih se používá v [[hedvábí|hedvábnických]] tkalcovnách.
* Šlichtovacími vosky se impregnují (hlavně vlněné) nitě ve [[osnova (textil)|snovárně]] při teplotě 95&nbsp;°C. Jsou to bezvodé šlichty, sušení osnovy zde proto odpadá.
 
== Šlichtovací stroj ==
[[ImageSoubor:Schlichte 1.jpg|thumbnail|250px|Hlavní části šlichtovacího stroje]]
 
První patent na šlichtovací stroj pochází z roku 1803 od Angličana Johnsona. Asi od roku 1815 se používaly šlichtovací stroje i na evropské pevnině <ref name = "Mec">Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 309 </ref>. Nové šlichtovací stroje se např. v roce 2005 ve světě prodaly za 260 milionů USD
<ref>Výnos z prodeje textilních strojů podle Gherzi (Švýcarsko): http://tmmaindia.net/Publication/707861593_TMMA-VISION-2020.pdf</ref>
 
Hlavní části stroje a postup šlichtování na stroji z 21. století jsou schematicky znázorněny na nákresu vpravo <ref>Příklad šlichtovacího stroje: http://www.benningergroup.com/ger/Webereivorbereitung/Schlichten-Stapelfaser</ref>:
 
'''(1)''' Stojan pro 4-16 předlohových osnovních válů
 
'''(2)''' Šlichtovací a ždímací ústrojí smočí osnovy v ohřáté šlichtě a odždímá přebytečnou tekutinu. Ústrojí je napojeno na přípravnu šlichty se zásobními nádržemi, ze kterých se přivádí hotová (studená) šlichta do stroje. Příprava a přívod šlichty je řízen regulačním zařízením.
 
'''(3)''' Sušící ústrojí sestává ze 3-15 bubnů vyhřívaných párou o tlaku až 50 N/cm<sup>2</sup>. U moderních strojů bývá na sušicí ústrojí napojeno zařízení na ''rekuperaci tepla'', které vede sálající horký vzduch zpět k sušicím bubnům.
[[FileSoubor:Paterson, New Jersey - Textiles. Jackson Winding and Warping Company - NARA - 518768.jpg|thumb|250px|Šlichtovací stroj z 1. poloviny 20. století (rychlost 80m/min)]]
'''(4)''' Dělicí pole má za úkol oddělit od sebe nitě jednotlivých předlohových válů a tím zamezit tvoření slepenců.
 
'''(5)''' Navíjecí ústrojí spojuje nitě z jednotlivých předlohových válů do jedné osnovy, kterou navíjí na tkací vál.
Pro zpracování osnovy na tkacím stroji je důležité zejména procento zpevnění příze ošlichtováním, spotřeba šlichtovacích prostředků a zbytková vlhkost v osnově.
 
Hotová tkanina se musí před dalším použitím zbavit šlichty. Způsoby praní a náklady na odšlichtování mohou být velmi rozdílné, jsou zcela závislé na druhu použité šlichty.
 
== Literatura ==
== Reference ==
<references/>
 
[[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Tkalcovství]]
113 777

editací