Verze z 8. 4. 2015, 14:10 editovat Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 190 editací doplněk: výnos z prodeje strojů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 10. 2015, 22:37 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Dekategorizace dle ŽOPP z 18.10.2015; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: * Škrobová šlichta [[~~Image~~Soubor:AdhesivesForHouseUse006.jpg\|thumbnail\|150px\|Škrob v tekutém stavu (pro domácí potřebu)]] Škrob má chemické složení (C<sub>6</sub>H<sub>10</sub>O<sub>5</sub>)<sub>n</sub>. Vyrábí se v Evropě nejčastěji z brambor nebo obilí, ve světě je důležitou surovinou maniok. [[Škrob]] se může nahrazovat deriváty celulózy, např. karboxymethylcelulozou. Při přípravě škrobové šlichty se dávkuje 4-10 kg škrobu na 100 l šlichty a přidává se 3-6 % lepicích látek (polep). Šlichtuje se při 65 až 85 °C. Použití: osnovy z [[bavlna\|bavlny]], [[ovčí vlna\|vlny]], [[viskózová vlákna\|viskózy]] a [[lýková vlákna\|lýkových vláken]]. * Syntetické šlichty Patří sem např. polyvinylalkohol nebo akrylátové kopolymery. Přípravky lze kombinovat se škrobem. Bavlněné osnovy se šlichtují při 80-90 °C, [[polyesterová vlákna\|polyester]] při 60 °C a acetát nebo viskóza při 40-70 °C. * Chromový klih se používá v [[hedvábí\|hedvábnických]] tkalcovnách. * Šlichtovacími vosky se impregnují (hlavně vlněné) nitě ve [[osnova (textil)\|snovárně]] při teplotě 95 °C. Jsou to bezvodé šlichty, sušení osnovy zde proto odpadá. == Šlichtovací stroj == [[~~Image~~Soubor:Schlichte 1.jpg\|thumbnail\|250px\|Hlavní části šlichtovacího stroje]] První patent na šlichtovací stroj pochází z roku 1803 od Angličana Johnsona. Asi od roku 1815 se používaly šlichtovací stroje i na evropské pevnině <ref name = "Mec">Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 309 </ref>. Nové šlichtovací stroje se např. v roce 2005 ve světě prodaly za 260 milionů USD <ref>Výnos z prodeje textilních strojů podle Gherzi (Švýcarsko): http://tmmaindia.net/Publication/707861593_TMMA-VISION-2020.pdf</ref> Hlavní části stroje a postup šlichtování na stroji z 21. století jsou schematicky znázorněny na nákresu vpravo <ref>Příklad šlichtovacího stroje: http://www.benningergroup.com/ger/Webereivorbereitung/Schlichten-Stapelfaser</ref>: '''(1)''' Stojan pro 4-16 předlohových osnovních válů '''(2)''' Šlichtovací a ždímací ústrojí smočí osnovy v ohřáté šlichtě a odždímá přebytečnou tekutinu. Ústrojí je napojeno na přípravnu šlichty se zásobními nádržemi, ze kterých se přivádí hotová (studená) šlichta do stroje. Příprava a přívod šlichty je řízen regulačním zařízením. '''(3)''' Sušící ústrojí sestává ze 3-15 bubnů vyhřívaných párou o tlaku až 50 N/cm<sup>2</sup>. U moderních strojů bývá na sušicí ústrojí napojeno zařízení na ''rekuperaci tepla'', které vede sálající horký vzduch zpět k sušicím bubnům. [[~~File~~Soubor:Paterson, New Jersey - Textiles. Jackson Winding and Warping Company - NARA - 518768.jpg\|thumb\|250px\|Šlichtovací stroj z 1. poloviny 20. století (rychlost 80m/min)]] '''(4)''' Dělicí pole má za úkol oddělit od sebe nitě jednotlivých předlohových válů a tím zamezit tvoření slepenců. '''(5)''' Navíjecí ústrojí spojuje nitě z jednotlivých předlohových válů do jedné osnovy, kterou navíjí na tkací vál. Řádek 47: Pro zpracování osnovy na tkacím stroji je důležité zejména procento zpevnění příze ošlichtováním, spotřeba šlichtovacích prostředků a zbytková vlhkost v osnově. Hotová tkanina se musí před dalším použitím zbavit šlichty. Způsoby praní a náklady na odšlichtování mohou být velmi rozdílné, jsou zcela závislé na druhu použité šlichty. == Literatura == Řádek 55: == Reference == <references/> ~~[[Kategorie:Textil]]~~ [[Kategorie:Tkalcovství]]

Šlichtování: Porovnání verzí