Mykény: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění textu |
Doplnění obrázků značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
| poznámky =
}}
'''Mykény''' ([[řečtina|řec.]] Μυκῆναι) jsou [[archeologie|archeologická]] lokalita v [[Řecko|Řecku]], zhruba 90 km jihozápadně od [[Athény|Athén]] na severovýchodě [[Peloponés]]u. Mykény objevil proslulý [[amatér]]ský archeolog [[Heinrich Schliemann]], který se postaral i o objevení [[Trója|Tróji]]. Mykény byly v [[2. tisíciletí př. n. l.]] jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. Období od [[16. století př. n. l.|16.]] do [[12. století př. n. l.]] je proto nazýváno obdobím [[Mykénská kultura|mykénské kultury]]. Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace, která vznikla po mínojské kultuře na Krétě.
Mykéňané (známí také jako Achájci) přišli do Řecka z [[Balkán]]u kolem roku 2000 př. n. l. Mykénskou civilizaci tvořily nejprve vesnice na svazích hor, které obývali lidé hovořící [[Starořečtina|starou formou řečtiny]]. Kolem roku 1650 př. n. l. přerostly mnohé [[vesnice]] v opevněná města s bohatými paláci a s luxusním zbožím, které konkurovalo zboží velmi zručných krétských [[řemeslník]]ů. Mykénskou civilizaci tvořilo asi 20 městských států. V době svého největšího rozkvětu ovládali Mykéňané celý jih Řecka. Na severu sahalo jejich území až do [[Boiótie (historický kraj)|Boiótie]] a [[Thessalie]], na západě potom až k Iónským ostrovům.
== Vznik Mykén ==
Řádek 25 ⟶ 21:
== Hrad a město ==
[[Soubor:Mykene.JPG|thumb|Model Mykén]]
Mykénská pevnost zaujímala dominantní strategické postavení na vrcholku kopce, neboť z ní mohlo město ovládat přilehlou nížinu i horské průsmyky až ke Korintu. Mohutné zdivo z nepravidelných vápencových kvádrů o síle až pěti metrů se proslavilo jako „kyklopské", neboť pozdější generace měly za to, že je mohli postavit pouze jednoocí mytičtí obři zvaní [[Kyklop|Kyklopové]]. Hlavní vstup do města tvoří Lví brána, která vznikla kolem roku 1260 př. n. 1. Nad mohutným portálovým překladem stojí proti sobě dva kamenní lvi. Od brány vede cesta ke královskému paláci. Jeho dva trakty jsou spojeny chodbami, jež sloužily jako zásobárny. Malované podlahy a bohaté fresky na stěnách se podobají těm, které nalezneme v palácích na Krétě. Kolem paláce stojí domy méně významných občanů včetně tříposchoďového domu zvaného Sloupový.
Řádek 33 ⟶ 30:
== Mykénské hrobky ==
Největším zdrojem poznání vedle vykopávek samotných budov se staly šachtové hroby, které objevil Schliemann. Jsou to pohřebiště vytesaná ve skalách mající tvar pravoúhlých studní o značné hloubce. Kromě toho objevil tento muž a jeho následovníci velké množství zasypaných staveb zarážející velikosti. Už antický autor [[Pausaniás]] pokládal tyto stavby nikoli za dílo lidí, ale za opuštěné stavby jednookých obrů Kyklopů. Nelze se mu divit, vždyť stavby se skládaly z mnoha kamenných bloků o velikosti 3 x 1 m.
[[Soubor:Grave-Circle-A-Mycenae.jpg|thumb|Hrobky - okruh A]]
Schliemann v Mykénách objevil první ze šachtových hrobů na místě, které je dnes známo jako "okruh hrobů A". Při vykopávkách bylo objeveno devatenáct koster obklopených zlatými šperky, zlatem a stříbrem vykládanými zbraněmi, zlatým brněním i zlatými a stříbrnými poháry. Bohatství těchto hrobek ukazuje, že se jednalo o královskou rodinu nebo aristokracii. Král měl až 400 bronzířů a stovky otroků. A zámožní Mykéňané si velmi vážili zlata, které dováželi z Egypta.
[[Soubor:Funeral mask Mycenae "Agamemnon", NAMA 624 102883.jpg|thumb|Posmrtná maska Agamemnona]]
Největší nález však Schliemann čekal v hrobce číslo pět - nádherná zlatá maska. Označil ji za posmrtnou masku [[Agamemnón|Agamemnona]]. Podle Homéra byl Agamemnon králem Achaie (dnešních Mykén) a vůdcem řeckých vojsk při tažení na [[Trója|Tróju]].
Řádek 55 ⟶ 52:
== Archeologické vykopávky ==
Naleziště v Mykénách bylo díky své jedinečnosti v roce 1999 zařazeno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
[[Soubor:Mycenae.jpg|thumb|Archeologické naleziště Mykény]]
[[Soubor:Tomb at Mycenae.jpg|thumb|Mykénské hrobky]]
Do rozsáhlého areálu archeologických vykopávek se vstupuje z parkoviště pod hradem. Podél staršího hrobového okruhu vpravo se stoupá ke Lví bráně vysoké přes 3 metry. Nahoře na bráně na vápencové desce se nachází reliéf dvou lvic vztyčených na zadních nohách. Další hrobový okruh se 6 šachtovými hroby o hloubce téměř 10 m je napravo za branou. Cesta stoupá po kamenné rampě a zbytcích velkolepého schodiště, které vedlo do vladařova paláce na akropoli. Zde je nádvoří s trůním sálem na západní straně a s vlastním obytným palácem zdobeným vstupním sloupořadím. Na východě je hlavní síň - megaron. Nedaleko jsou i zbytky Athénina chrámu ze 3. století př. n. l. Zajímavý je též dodatečně přistavěný výběžek opevnění z konce 13. století př. n. l., který chrání podzemní pramen. Ten tryská přímo ze skály a lze k němu sestoupit po 90 schodech. Z výběžku opevnění se lze dostat některou z bran až na vrchol hory s. Eliáše (Ajios Ilias), odkud je rozsáhlý pohled nejen na Mykény, ale na celou argolskou kotlinu až k arkadským horám uvnitř Peloponésu.
| |||