Brestlitevský mír: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstranění některých neozdrojovaných tvrzení. Doplnění k podmínkám míru.
m oprava reference
Řádek 14:
| isbn = 978-80-7243-597-5
| poznámka = Dále jen PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''.
}}</ref> Smlouva také zavazovala Sověty, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se mimo jiné týkalo i [[Československé legie|Československých legionářů]].<ref name="pacner30pacner62">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 62-66.</ref>
 
Brestlitevský mír měl pro bolševické [[Rusko]] rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na udržení výsledků své revoluce. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 milionu kilometrů čtverečních. Rusko přišlo o [[Finsko]], [[Baltské státy|Pobaltí]], část [[Polsko|Polska]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]] a [[Besarábie|Besarábii]]. Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce - [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]], ovšem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch obnovení míru a ukončení utrpení obyvatel. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu Brestlitevský mír, který později popsal jako „hanebnou smlouvu“, dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v [[První světová válka|1. světové válce]] se ho zřekl.{{Zdroj?}}