Smazaný obsah Přidaný obsah
zamodrání
 
m + Crohnova nemoc
Řádek 2:
'''Kyčelník''' ({{Vjazyce|la}}: ''ileum'') je spodní úsek [[Tenké střevo|tenkého střeva]] u většiny vyšších [[Obratlovci|obratlovců]] včetně [[Savci|savců]], [[Plazi|plazů]] a [[Ptáci|ptáků]]. Přechází do [[Tlusté střevo|tlustého střeva]] (''colon''), přesněji do jeho slepého výběžku neboli [[Slepé střevo|slepého střeva]], od něhož jej odděluje Bauhinova [[chlopeň]] (''valvula ileoceacalis''), jejímž úkolem je zabraňovat pronikání obsahu tlustého střeva zpět do tenkého střeva.
 
Jedná se o svalovou trubici pokrytou [[Pobřišnice|pobřišnicí]] a velmi pohyblivě upevněnou jejím tenkým zdvojením neboli mezentériem k zadní stěně břišní. Takový způsob upevnění umožňuje tenkému střevu [[Peristaltika|peristaltické]] pohyby, jimiž se v něm promíchává [[trávenina]] (chymus) a posouvá dál. Prostřednictvím mezentéria je tenké střevo bohatě zásobováno krví a vedou jím též mízní cévy. Sliznice kyčelníku již není tak zřasená a ve stěně se nacházejí okrsky lymforetikulární tkáně (Peyerovy plaky). Dochází zde k absorpci [[Vitamín B12|vitamínu B12]] a solí [[Žlučové kyseliny|žlučových kyselin]]. Kyčelník přechází na pravou stranu břišní dutiny, kde ústí do tlustého střeva.
 
Konečný úsek kyčelníku, tzv. terminální ileum, bývá často postižen při [[Crohnova nemoc|Crohnově nemoci]].
 
[[Lačník]] (''jejunum'') a kyčelník (''ileum'') do sebe plynule přecházejí a hranice mezi nimi není přesná. U člověka je poměr délek lačníku a kyčelníku 3:2. Na rozdíl od lačníku jsou kličky kyčelníku v břišní dutině níže a více vlevo, je také užší, má méně kruhových záhybů a [[klk]]ů a má ve stěně množství lymfatických uzlíků. [[Mrtvola|Mrtvoly]] mají obvykle lačník prázdný, zatímco v kyčelníku bývá víc střevního obsahu.