Turkestánský hřbet: Porovnání verzí

}}</ref> a ploše 126 km²,<ref name=":1" /> zdrojnice řeky Zeravšan. Dalšími velkými ledovci jsou ledovce Ščurovského nebo Kšemiš. Nad ledovcem Kšemiš se nachází i nejvyšší hora celého horstva - [[Pik Skalistyj]] (5621 m n. m.) - a další vrcholy překonávanící nadmořskou výšku 5000 metrů (pik Boec 5398 m n. m., Kšemiš-Baši 5290 m n. m.). Dále na západ pak zalednění ustupuje, vzrůstá ovšem počet mohutných [[Žula|granitových]] [[Skalní věž|věží]]. Jejich koncentrace je nejvyšší v oblasti doliny Karavšin (pik Pyramidalnyj 5510  m n. m., pik 4810, pik Slesova, pik 1000 let ruského křesťanství, pik Asan atd.), a v okolí piků Ak-su (5355  m n. m.) a Sabach (5282  m n. m.).<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ve směru od východu je posledním vrcholem převyšujícím 5000 metrů pik Aknukur (5101  m n. m.), za ním se hřeben postupně snižuje, opouští kyrgyzsko-tádžickou hranici a zcela vstupuje na území Tádžikistánu. V sedle [[Šachristan]] (3378  m n. m.) ho protíná silnice spojující dvě největší tádžická města - [[Dušanbe]] a [[Chudžand]]. Za ním tvoří hřeben hranici mezi [[Uzbekistán]]em a Tadžikistánem. A na této hranici také Turkestánský hřbet zaniká, a to nedaleko výtoku řeky Zeravšan z Tádžikistánu do Uzbekistánu na východ od historického města [[Samarkand]].