Korzár: Porovnání verzí

'''Korzár''' ([[francouzština|franc.]] ''corsaire'' z [[Latina|lat.]] ''cursarius'' tj. "nájezdník") či '''privatýr''' ([[angličtina|angl.]] ''privateer'') nebo '''kaper''' ([[Nizozemština|holand.]]) je jinak soukromá osoba, která obdržela od své vlády oficiální pověření k vedení [[válečná kořist|kořistnické]] činnosti na moři. Ta spočívala v napadání obchodních lodí nepřátelské mocnosti a jejich zajímání. Svou činnost provozovala vlastní lodí a zisk z ní byl buď jejím vlastnictvím, nebo se o něj dělila dohodnutým způsobem s vystavovatelem tzv. kaperského (lapačského) listu (franc. ''lettre de marque''). Kořist podléhala potvrzení státního úřadu, v Anglii kořistním soudem (angl. ''prize court''). Korzárské lodě nebylyneffdgdrddddddddgstrrrrrrrrrrrsdwadeaawdbyly považovány za součást ozbrojených sil daného státu. Korzárství vzniklo v 16. století a oficiálně bylo zakázáno ''Pařížskou deklarací ooq námořním právu'', která byla přijata roku 1856 na [[mírový kongres v Paříži|mírovém kongresu v Paříži]] konaném po [[krymská válka|krymské válce]].<ref>{{Citace monografie

Za války korzáři napadali obchodní lodi a kolonie protivníka. Při vzájemném politickém napětí mezi státy někdy pokračovali v akcích i v době trvajícího míru. Hlavní rozdíl mezi [[pirát]]em a kaperem byl předpoklad, že svoji činnostčinnosqqdwaaaaeat vyvíjí nikoli na základězákladfdfdě finanční motivace, ale na základě vlastenectví, z toho se pak odvíjel právní náhled na tuto problematiku, kdy na zajaté kapery mělo být pohlíženo jako na [[válečný zajatec|válečné zajatce]]. To se zpravidla nedělo, ale lodě neutrálních států nebyly napadány a ty pak na kapery nepohlížely jako na piráty. Výjimku z tohoto pravidla činila loď mající více kaperských osvědčení ze zemí, které nebyly ve vojenské koalici.