Hrabata z Lucemburku (Wigerichovci): Porovnání verzí

'''Hrabata z Lucemburku z rodu [[Wigerichovci|Wigerichovců]]''' někdy též označovaní jako '''Moselská dynastie''' byli prvními panovníky Lucemburského hrabství, kterému vládli od roku [[968]], resp. od roku 1059 do roku [[1136]]. S [[Lucemburkové|Lucemburskou dynastií]], vládnoucí také v [[Země Koruny české|Českých zemích]], nejsou po meči příbuzní.

Hrabata z Lucemburku odvozují svůj původ od [[Wigerich|Wigericha]], župního hraběte (německy ''Gaugraf'') v Bidgau a falckraběte lotrinského. Byl leníkem [[Dolní Lotrinsko|dolnolotrinských vévodů]] a jeho ženou byla Kunigunda, dcera princezny [[Ermentrud Franská|Ermentrud Franské]] a po matce tedy vnučka [[Neustrie|neustrijského]] krále [[Ludvík II. Koktavý|Ludvíka II. Koktavého]]. JejíhoKunigundina otce neznáme, pouze víme, že Kunigunda byla dědičkou řady statků v Ardenách. Potomci Wigericha a Kunigundy posléze získali řadu statků v oblasti pomezí dnešní Belgie, Francie a Německa a stali se mj. župními hrabaty [[Ardeny|ardenskými]], [[Henegavsko (belgická provincie)|henegavskými]] a [[Brabantské vévodství|brabantskými]], hrabaty z [[Verdun|Verdunu]], [[Markrabě|markrabími]] [[Antverpy|antverpskými]], hrabaty z [[Barské vévodství|Baru]] a nakonec i vévody [[Horní Lotrinsko|horno]]- a [[Dolní Lotrinsko|dolnolotrinskými]]. Wigerichův nejmladší syn [[Siegfried I. Lucemburský|Siegfried]] se roku [[968]] stal hrabětem v pozdějším [[Lucembursko|Lucembursku]], ovšem sám se tituloval jen jako župní hrabě z [[Moselgau]] (MoselskáMoselské župažupy). Siegfriedův vnuk [[Giselbert Lucemburský|Giselbert]] používal titul hraběte ze Salmu a právě od Giselbertova mladší syna Heřmana povstala větev [[Salmové (Wigerichovci)|hrabat ze Salmu]], která ze všech větví Wigerichovců přežila nejdéle, až do roku [[1784]].

Giselbertův starší syn [[Konrád I. Lucemburský|Konrád I.]], který se jako první od roku 1059 tituloval hrabě z Lucemburku, založil lucemburskou pošlost, vládnoucí do roku 1136, kdy poslední lucemburský hrabě, [[Konrád II. Lucemburský|Konrád II.]] umírá bez mužských potomků. Císař proto toto uprázdněné říšské [[léno]] přiřkl [[Jindřich IV. Lucemburský|Jindřichovi]], synovi hraběte Gotfrieda z [[Namur|Namuru]] a Ermesindy, dcery Konráda I. Lucemburského. Přes Jindřichovu dceru [[Ermesinda Lucemburská|Ermesindu]] a jejího druhého manžela Walrama nastupuje roku [[1247]] v Lucembursku dynastie hrabat arlonských, v Čechách známá jako [[Lucemburkové]].