Hrabata z Lucemburku (Wigerichovci): Porovnání verzí

'''Hrabata z Lucemburku z rodu Wigerichovců''' někdy též označovaní jako '''Moselská dynastie''' byli prvními panovníky Lucemburského hrabství, kterému vládli od roku [[968]], resp. od roku 1059 do roku [[1136]]. S [[Lucemburkové|Lucemburskou dynastií]], vládnoucí také v [[Země Koruny české|Českých zemích]], nejsou po meči příbuzní.

Hrabata z Lucemburku odvozují svůj původ od [[Wigerich|Wigericha]], župního hraběte (německy ''Gaugraf'') v Bidgau a falckraběte lotrinského. Byl leníkem [[Dolní Lotrinsko|dolnolotrinských vévodů]] a jeho ženou byla Kunigunda, dcera princezny Ermentrud Franské a po matce tedy vnučka neustrijského krále [[Ludvík II. Koktavý|Ludvíka Koktavého]]. Jejího otce neznáme. Potomci Wigericha a Kunigundy posléze získali řadu statků v oblasti pomezí dnešní Belgie, Francie a Německa a stali se mj. župními hrabaty ardenskými, henegavskými a brabantskými, hrabaty z Verdunu, markrabími antverpskými, hrabaty z Baru a nakonec i vévody horno- a dolnolotrinskými. Wigerichův nejmladší syn Siegfried se roku 968 stal hrabětem v Lucembursku, ovšem sám se tituloval jen jako župní hrabě z [[Moselgau]] (Moselská župa). Siegfriedův vnuk [[Giselbert Lucemburský|Giselbert]] používal titul hraběte ze Salmu a právě od Giselbertova mladší syna Heřmana povstala větev hrabat ze Salmu, která ze všech větví Wigerichovců přežila nejdéle, až do roku 1784.

Giselbertův starší syn [[Konrád I. Lucemburský|Konrád I.]], který se jako první od roku 1059 tituloval hrabě z Lucemburku, založil lucemburskou pošlost, vládnoucí do roku 1136.