Man (ostrov): Porovnání verzí

{{Infobox stát|

| genitiv = Manu

[[Vikingové]] (anglicky ''Norsemen'') osídlili ostrov Man na konci [[8. století]]. V roce [[1079]] vytvořil vikinsko-galický dobyvatel [[Godred Crovan]], který již byl vládcem Království Dublinskéhodublinského (''Kingdom of Dublin''), tzv. '''Království Mann a Ostrovů''' (''Kingdom of Mann and the Isles''). Jeho hlavní město se nacházelo na Ostrověostrově Svatého Patricka a král sídlil na hradě Peel (''Peel Castle''). K tomuto malému království patřily kromě Ostrovaostrova Man další ostrovy na jihozápad od [[Skotsko|Skotska]]. Existovalo v této podobě do roku [[1164]], kdy bylo rozděleno na dvě království.

Godred Crovan, na ostrově známý jako král Orry nebo Gorry, zemřel v roce [[1095]] na [[mor]]. Zanechal po sobě tři syny, jejichž jména byla Lagmann, Olaf I. a Harald. Lagmann se postavil proti Haraldovi a nechal jej oslepit. Potomci Lagmanna a Olafa I. vládli pak nad královstvím až do doby, kdy se ho zmocnil jistý Somerled. Rod tohoto muže vládl až do roku [[1265]], kdy se Ostrovaostrova Man zmocnil skotský král [[Alexandr III. Skotský|Alexandr III.]] Ještě v roce [[1275]] se Godred VI., syn posledního krále malé ostrovní říše, pokoušel vrátit se na její trůn.

Království Mann a Ostrovů bylo po staletí vikinské nadvlády formálně součástí [[Norsko|Norského království]]. V roce [[1266]] odstoupil norský král [[Magnus VI.]] na základě smlouvy z [[Perth (Skotsko)|Perthu]] všechny tyto ostrovy Skotsku. Roku [[1284]] ustanovil Alexandr III. hlavu rodu ([[klan]]u) Macdonaldů Anguse Macdonalda (zvaného též Aonghas Mór) pánem Ostrova Man a [[Vnější Hebridy|Vnějších Hebrid]]. Vůdcové klanu Macdonaldů po další dvě staletí vystupovali jako téměř nezávislí vládci a velmi často se stavěli proti skotskému králi. Ve [[14. století]] vznikly spory [[Anglie]] a Skotska o ostrov Man. Po období střídavé nadvlády jedné nebo druhé země přešel ostrov v roce [[1399]] definitivně pod anglickou kontrolu (v podobě tzv. ''feudal lordship'' anglické koruny). V důsledku státoprávních změn a vzniku [[Spojené království|Velké Británie]] je ostrov Man od roku [[1765]] britskou závislou dependencí.

Ostrov je dlouhý asi 48 km a široký 13 - 2413–24 km.

Kopce na severu a jihu jsou rozpůleny [[údolí]]m uprostřed. Úplný sever je výjimečně plochý, tvořený glaciálními depozity. Nejvyšší hora [[Snaefell]] je vysoká 621 metrů. Podle legendy je z jejího vrcholu možné vidět šest království: bývalé království Man, království Skotskéskotské, Anglickéanglické, Irskéirské, Waleskéwaleské a království nebeské. Některé verze ještě přidávají sedmé království -– království mořské (resp. království [[Neptun (bůh)|Neptunovo]]).

Ostrov Man má asi 80 &nbsp;tisíc obyvatel (80&nbsp;058 dle cenzu z roku [[2006]]), z nichž přibližně 26 &nbsp;tisíc (26&nbsp;218 dle cenzu z roku 2006) žije v hlavním městě [[Douglas (Ostrov Man)|Douglas]]).<ref>http://www.gov.im/lib/docs/treasury/economic/census/isleofmancensusreport2006.pdf</ref> Hustota obyvatel je 140 obyvatel na čtvereční kilometr.

Ostrov Man je samosprávné závislé území [[britská koruna|britské koruny]]. Má vlastní měnu ([[manská libra]]), zákony a parlament s rozsáhlou autonomií. Hlavou státu je Lord of Mann, kterým je od roku [[1765]] britský panovník, v současnosti královna [[Alžběta II.]]. Panovníka reprezentuje na ostrově [[guvernér]] (v tomto případě ''Lieutenant Governor''). Spojené království je zodpovědné za obranu ostrova, mezinárodní zastupování a „dobrou správu“. Parlament ostrova, nazývaný Tynwald, má pravomocepravomoci prakticky nad všemi domácími záležitostmi.

'''Tynwald''', [[parlament]] Ostrovaostrova Man, založený v roce [[979]], je považován za jeden z nejstarších nepřetržitých parlamentů na světě. Každoroční slavnostní shromáždění, které se koná v&nbsp;červenci, je na ostrově národním dnem. Schůze se stále koná na kopci Tynwald Hill. Při ní je podán krátký přehled zákonů a opatření přijatých za uplynulý rok. Zákony a opatření se čtou v [[manština|manštině]].

Od roku [[1907]] se zde koná legendární [[TT-Tourist Trophy]], závod silničních motocyklů charakteristický přírodním okruhem tvořeným běžnými silnicemi o celkové délce 37,73&nbsp;[[Míle|mil]] (60&nbsp;km). Vysoké rychlosti s průměrem až 210&nbsp;km/h a charakter silnic činí tento závod velmi nebezpečným. Doposud bylo více než 230&nbsp;obětí na životech. Závodu se účastní také čeští jezdci, v minulosti např. [[František Šťastný]], nověpak třeba [[Michal Dokoupil]]. Pro příznivce motocyklového sportu jde o&nbsp;kultovní podnik označovaný jako nejstarší a&nbsp;nejnebezpečnější závod na světě.