Bitva o Berlín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
ArwiCZ (diskuse | příspěvky)
m opraveny spojovníky za pomlčky
Řádek 33:
|}}
 
V listopadu [[1944]] vypracovalo sovětské vrchní velení plán válečných akcí v Evropě na rok [[1945]], ve kterém byl mimo jiné určen i termín zahájení operací na 20. leden 1945. Hlavní úsilí se přitom soustředilo na útok směrem do nitra [[Nacistické Německo|Třetí říše]] - na [[Berlín]]. Vzhledem k obtížné situaci spojenců v [[bitva v Ardenách|Ardenách]] a po žádosti jejich představitelů o odlehčovací ofenzívu na východní frontě, která by vázala další jednotky, [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] rozhodl, že útok začne dříve. I on si byl však vědom toho, že pokud spojenci vyhrají bitvu v Ardenách, mohou vstoupit do [[Berlín]]a jako první, což bylo pro [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] nepřijatelné nejen z prestižních důvodů, ale i z hlediska jeho plánů na budoucí postup proti Západu.
 
== Viselsko - oderská operace ==
Řádek 40:
Vojska 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]] měla podniknout útok ze Sandoměřského předmostí na [[Vratislav (město)|Vratislav]]. V 10 hodin zahájily tisíce děl a minometů na úseku 1. a 4. ukrajinského frontu drtivou a nepřetržitou dvouhodinovou palbu, po které vyrazily úderné skupiny, které provedly průlom fronty. Dne 14. ledna obdobně zaútočila sovětská vojska 1., 2. a 3. běloruského frontu a i zde byly uskutečněny mohutné průlomy fronty.
 
Pohyb vojsk [[Rudá armáda|Rudé armády]] se rozběhl tak rychle, že i americké noviny ''[[The New York Times|New York Times]]'' oznamovaly, že „ruská ofenzíva se rozvíjí s bleskovou rychlostí, před níž blednou německá tažení 1939 v [[Polsko|Polsku]] a 1940 ve [[Francie|Francii]].“ Sovětské tankové armády a mechanizované sbory postupovaly denně 45 – 7045–70 km, obcházely uzly odporu a rozvíjely útok do hloubky.
 
Koncem ledna stála sovětská vojska na [[Odra|Odře]], zhruba 60–70 km od [[Berlín]]a a u [[Kostrzyn nad Odrą|Kostřína]] si vybudovala několik předmostí. Pro [[Adolf Hitler|Hitlera]] byla informace o této situaci šokující, a proto na radu generálního štábu rozkázal, aby jeho [[Skupina armád Visla]], rozmístěná v [[Pomořansko|Pomořansku]], zahájila útok na severní křídlo sovětských armád.
Řádek 67:
Němci přišli asi o 1 milion mužů různých ozbrojených složek, navíc v dobývaném Berlíně zahynulo velké množství civilního obyvatelstva. Celkový počet nelze přesně stanovit, protože v Berlíně našly útočiště desetitísíce uprchlíků před frontou, především z východních částí Německa. {{Doplňte zdroj}}
 
<br />Bitva o Berlín byla vyvrcholením bojů 2. světové války v [[Evropa|Evropě]], při níž vlastní rukou zemřel vůdce nacismu - [[Adolf Hitler]]. Pro [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] bylo dobytí Berlína jeho největším vojenským triumfem. Pro prosté obyvatelstvo osvobozených zemí to bylo největší zadostiučinění za útrapy a strádání v letech 1939–1945 - vždyť počet [[počet obětí druhé světové války|obětí 2. světové války]] byl hrozivý. Dílčí boje až do kapitulace ještě pokračovaly jak na území [[Německo|Německa]], tak na území [[Protektorát Čechy a Morava|Čech a Moravy]], kde skončily až [[11. květen|11. května]] [[1945]]. [[7. květen|7. května]] podepsalo německé velení kapitulační akt se západními spojenci v [[Remeš]]i, [[8. květen|8. května]] byl kapitulační akt za přítomnosti zástupců [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] i západních velmocí podepsán v [[Berlín]]ě. Tím dnem oficiálně skončila [[Druhá světová válka|2. světová válka]] na evropském kontinentě.
 
== Zločiny ==