|
|teplota varu=dekarboxylace při 175 °C
|hustota=1,665 g/cm³
|pKa= pK<sub>a1</sub>=3,15<br />pK<sub>a2</sub>=4,77<br />pK<sub>a3</sub>=6,40
}}
'''Kyselina citronová''' je slabá [[Karboxylové kyseliny|trikarboxylová kyselina]] nacházející se v [[citrus]]ových plodech. Je přírodní konzervační látkou a používá se jako dochucovací prostředek jídel, nealkoholických a alkoholických [[nápoj]]ů. V [[Biochemie|biochemii]] je důležitým meziproduktem v [[Citrátový cyklus|citrátovém cyklu]]. ▼
▲'''Kyselina citronová''' je slabá [[ Karboxylovékarboxylové kyseliny|trikarboxylová kyselina]] nacházející se v [[citrus]]ových plodech. Je přírodní konzervační látkou a používá se jako dochucovací prostředek jídel, nealkoholických a alkoholických [[nápoj]]ů. V [[ Biochemiebiochemie|biochemii]] je důležitým meziproduktem v [[ Citrátovýcitrátový cyklus|citrátovém cyklu]].
Kyselina citronová se nachází v různých druzích [[ovoce]] a [[Zelenina|zeleniny]], největší výskyt (největší koncentrace) je v [[citron]]ech a [[Limetka|limetkách]], kde může dosáhnout obsahu až 8 % hmotnosti [[Sušina|sušiny]]. ▼
▲Kyselina citronová se nachází v různých druzích [[ovoce]] a [[ Zeleninazelenina|zeleniny]], největší výskyt (největší koncentrace) je v [[citron]]ech a [[ Limetkalimeta|limetkách]], kde může dosáhnout obsahu až 8 % hmotnosti [[ Sušinasušina|sušiny]].
== Vlastnosti ==
Kyselina citronová je při pokojové [[teplota|teplotě]] bílá, [[krystal]]ická látka. Vyskytuje se buď jako bezvodá nebo jako monohydrát. Bezvodá krystalizuje z horké vody, zatímco její monohydrát krystalizuje za studena. Monohydrát může být převeden na bezvodou kyselinu při 74 °C. Kyselina citronová je velmi dobře rozpustná ve vodě (133 g/100 ml při 20 °C) a také se dobře rozpouští v [[ethanol]]u. Z chemického hlediska má kyselina citronová vlastnosti jako ostatní [[karboxylové kyseliny]]. Při zahřátí nad 175 °C se rozkládá ([[dekarboxylace|dekarboxyluje]]).
== Historie ==
Objev kyseliny citronové je připisován perskému [[alchymie|alchymistovi]] z [[8. století]] [[Geber|DžabíruDžábiru Ibn Hajjánovi]]. Středověcí evropští učenci si byli vědomi existence přírodní kyseliny v citronech a citronových šťávách. Švédský chemik [[Carl Wilhelm Scheele]] poprvé izoloval kyselinu citronovou v roce [[1784]] krystalizací z citronové šťávy. V průmyslovém rozsahu se začala kyselina vyrábět v roce [[1860]]. V roce [[1893]] objevil [[C. Wehmer]], že některé druhy plísně ''[[Penicillium]]'' dokážou produkovat kyselinu citronovou z [[Sacharózasacharóza|cukru]]. Nicméně tento mikrobiální způsob výroby kyseliny nebyl průmyslově důležitý až do první světové války, která přerušila italský export citrusů. [[James Currie]] v roce [[1917]] objevil, že plíseň rodu ''[[Aspergillus niger]]'' může účinně vyrábět kyselinu citronovou. O dva roky později firma Pfizer započala průmyslovou výrobu kyseliny citronové na tomto principu.
== Výroba ==
V dnešní době převažuje průmyslová výroba pomocí kultury ''[[Aspergillus niger]]''.Při této výrobě je kultura krmena [[Sacharosasacharóza|sacharózou]], aby produkovala kyselinu. Poté je kultura zflitrována a kyselina je z výsledného roztoku vysrážena pomocí [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]]. Ze vzniklé [[citrát vápenatý|vápenaté soli kyseliny citronové]] se samotná kyselina získá pomocí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]].
== Použití ==
=== Doplněk stravy ===
V potravinářství se kyselina citronová používá jako ochranná a dochucovací látka, hlavně u nápojů (bývá označována jako [[přídatná látka]] E 330). Soli (tzv. [[citráty]], a především ty s [[kovy]]) se používají jako zdroj minerálů při dietách či při onemocnění, kdy dané minerály organismu schází.{{Doplňte zdroj}}
=== Změkčování vody ===
| 