Aralské jezero: Porovnání verzí

| popisek = satelitníSatelitní snímky (1989) a (2014) zachycují rychlé vysychání jezera. Rozsáhlé světleji zbarvené plochy v okolí jsou solné pláně na místech vyschlého dna.

'''Aralské jezero''' dříve též zvané '''Aralské moře''' ({{Vjazyce|kk}} {{Cizojazyčně|kk|''Арал теңізі''}}, {{Vjazyce|kaa}} {{Cizojazyčně|kaa|''Aral ten'izi''}}, {{Vjazyce|uz}} {{Cizojazyčně|uz|''Orol dengizi''}}, {{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Аральское Море''}} nebo {{cizojazyčně|ru|''Арал''}}, z [[turkické jazyky|turkického]] ''aral'' - ''ostrov''„ostrov“ – tak se původně jmenovalo místo při ústí [[Amudarja|Amudarji]] a posléze celé [[jezero]]) je vysychající bezodtoké [[slaná voda|slané]] [[jezero]] na hranici [[kazašské oblasti|kazašských oblastí]] [[Akťubinská oblast|Akťubinské]] a [[Kyzylordská oblast|Kyzylordské]] a [[Karakalpacká republika|Karakalpacké republiky]] v [[Uzbekistán]]u ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Propadlina ''Aralského jezera'' vznikla v důsledku prohybu [[zemská kůra|zemské kůry]] v pozdním [[pliocén]]u.

== Pobřeží a dno ==

V ''Aralském moři'' se nacházelo více než 300 [[ostrov]]ů, které zaujímaly 3,5 % rozlohy ([[1960]]). Největší byly [[Kokaral]], [[Barsakelmes]] a [[Vozrožděnija]]. V souvislosti s vysycháním jezera se na začátku [[21. století]] ostrovy postupně změnily v [[poloostrov]]y a některé z nich se následně spojily zcela s [[pevnina|pevninou]].

Do ''Aralského jezera'' ústí nebo spíše ústily dvě velké [[Střední Asie|středoasijské]] [[řeka|řeky]] [[Amudarja]] a [[Syrdarja]]. V povodí Aralského jezera leží 3000 jezer. Klima je kontinentální. Průměrná teplota vzduchu v létě 24 až 26 °C, v zimě -7 až -13 °C. Průměrné [[srážky]] jsou 100 [[Metr#Milimetr|mm]] za rok. Vodní bilance se v 70. letech 20. století skládala z 5,9 km³ srážek, 54,8 km³ přítok řek a 60,7 km³ odpařování. Sezónní kolísání hladiny bylo 25 cm a dlouhodobé do 3 m. Bylo tehdy čtvrté největší na světě. Na konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti se širokým využíváním vody ''Amudarji'' a ''Syrdarji'' na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti a v 90. letech se tento pokles zrychlil. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce [[1960]] na 12,5 km³/rok v r [[1990]] a pouhých 3,2 km³/rok v roce [[2003]]. Spolu se snižujícím se přítokem klesala nadmořská výška hladiny (z 53,4 m v r 1960, přes 38,2 m v r 1990 na 31 m v r 2003) objem vody (z 1 083 km³ v r 1960, přes 323 km³ v r 1990 na 112,8 km³ v r 2003) a rozloha (z 68 900 km² v r 1960, přes 36 800 km² v r 1990 na 18 240 km² v r 2003). Do roku [[2003]] tak ztratilo 80 % objemu, ⅔ rozlohy a 22 m nadmořské výšky. Slanost vzrostla 6 až 12 krát. Břehy postoupily o 150 km a nechaly za sebou 45 000 km² [[mořské dno|mořského dna]], z jehož povrchu je každoročně rozfoukáno 100 [[megatuna|Mt]] [[prach]]u. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží, ale i tak zůstává ''Aral'' největším jezerem v oblasti.

Z [[ryby|ryb]] žily v ''Aralském moři'' [[jeseter hladký|jeseteři]], [[kapr obecný|kapři]], [[plocaederus scapularis|usači]], [[plotice obecná|plotice]], [[jelec jesen|jelci]] a [[bolen dravý|boleni]].

[[Znečištění]] připadá na vrub testování [[biologická zbraň|biologických zbraní]]. ''Aralské moře'' je dnes spolu s [[Černobylská havárie|Černobylem]] bráno jako [[synonymum]] pro [[ekologická katastrofa|ekologickou katastrofu]] úděsných rozměrů. Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý [[rybářský průmysl]], a navíc vedlo ke vzniku a rozšíření [[solná poušť|solných pouští]] a [[bažina|bažin]] v okolí.

[[Soubor:AralShip.jpg|300px|thumb|right|Opuštěná loď v poušti vzniklé po ústupu jezera]]

Poprvé bylo jezero zkoumáno a mapováno [[A.Alexej I. ButakovijButakov|A.Alexejem I. ButakovýmButakovem]] v letech [[1848]]-–[[1849|49]].

Břehy jezera byly vždy poměrně málo obydlené. Místní obyvatelstvo se zabývalo především [[Rybolov|rybářstvím]], v menší míře chovem [[Tur domácí|skotu]], [[ondatra pižmová|ondatry]] a pěstováním [[zelenina|zeleniny]]. ''Aralská rybozpracující oblast'' zabírala povodí ''Aralského jezera'' a do něj ústících řek. Základními ekonomickými centry byly ''Aralsk'' a ''Mujnak''. Rybářské závody byly v deltě ''Amudarji'', v obcích [[Avan]] (ostrov [[Kokaral]]), [[Buguň (Karakalpakstán)|Buguň]] (východní pobřeží) a na [[ostrov]]ech [[Ujaly]] a [[Uzynkair]].

Když byly uvedeny do provozu první [[zavlažovací kanál]]y a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy. Dnes už ''Aralské moře'' v podobě, v níž je stále zobrazeno ve většině [[atlas (kartografie)|atlasů]], neexistuje. Původní rozloha jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Tato radikální změna je následkem monstrózního projektu [[zavlažování]] [[poušť|pouští]] pro účely pěstování [[bavlna|bavlny]], který v roce [[1954]] zahájil [[Sovětský svaz|SSSR]]. Řeky ''Amudarja'' a ''Syrdarja'', které přiváděly vodu z pohoří [[Pamír]] a [[Ťan-šan]] a ''Aralské moře'' napájely tisíce let, byly svedeny do soustavy [[zavlažovací kanál|zavodňovacích kanálů]]. Výsledkem projektu byla [[ekologická katastrofa]], kterou lze v historii ''SSSR'' srovnat snad jen s havárií [[Černobylská havárie|černobylského reaktoru]]. V období let 1966 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o 22 [[metr]]ů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 km a jezero se momentálně rozpadlo na několik částí. Kvůli zvýšenému obsahu soli (8x vyšší koncentrace než v oceánu) začaly vymírat [[ryby]]. Kolem jezera vznikla solná poušť, z níž [[vítr]] roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové [[plantáž]]e. Voda v jezeře je již v podstatě [[jed]]ovatá, neboť přísun [[hnojivo|hnojiv]], [[pesticid]]ů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je znásoben tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).

V roce [[1987]] se jezero rozpadlo na dvě oddělená jezera [[Severní Aralské jezero|Severní]] (''Malé'') a [[Jižní Aralské jezero|Jižní]] (''Velké'') ''Aralské jezero''.

V roce [[2003]] rozhodla vláda ''[[Kazachstán]]u'' o pokusu pro záchranu ''[[Severní Aralské jezero|Severního Aralského jezera]]'', kde se pokouší zvýšit hladinu – jižní část byla vzata jako ztracená. Očekává se, že zánik obou jižních částí (východní i západní) by mohl nastat během dvaceti let. Stav jezera monitorují [[meteorologická stanice|meteorologické stanice]] [[Mujnak]] a [[Aralsk]] a od roku [[1999]] také [[Akumsyk]] a od roku [[2002]] ještě [[Tostubek]].

V roce [[2006]] je tedy ''Aralské jezero'' rozděleno na tři části: ''[[Severní Aralské jezero]]'', ''Východní mělká část'' a ''Západní hluboká část''. Jezero resp. jeho dvě popř. tři části mají rozlohu 17 160 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Oblast vysychajícího jezera je 428 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhá a maximálně 235 km široká.