Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov): Porovnání verzí

| název = Kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice v  Praze

| obrázek = Pravoslavný Uspenskij chrámChrám_Zesnutí_přesvaté_Bohorodice,_Olšany,_Praha.JPG

| velikost obrázku = 280px

| popisek = Pohled na průčelí Uspenského chrámu na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]] v  Praze

| diecéze = [[PražskáEparchie eparchiepražská]]

| stát podcelek1 = [[Praha|Hlavní město Praha]]

| obec = [[Praha|Hlavní město Praha]]

| titul = [[ParafieFarnost|Parafiální]] kostel]]

| architekt = [[Vladimír Brandt]]

[[Soubor:Chrám_Zesnutí_přesvaté_Bohorodice,_Olšany,_PrahaPravoslavný Uspenskij chrám 2.JPG|thumb|right|Čelníthumb|Uspenskij pohledchrám]]

V  roce [[1905]] [[protojerej]] pravoslavné [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|parafie sv. Mikuláše]] v  Praze, duchovní otec [[Nikolaj Nikolajevič Ryžkov]] získal od městské rady na Olšanských hřbitovech místo, jež mělo být určené pro pohřbívání osob pravoslavného vyznání. O  dva roky později byl vytvořen projekt, podle kterého měl být v  určeném místě vystavěna pohřební kaple. Otec Ryžkov začal sbírat peníze na její výstavbu, avšak nakonec k  realizaci nedošlo.

Idea výstavby chrámu se vrátila po roce [[1921]], kdy prudce vzrostl počet pravoslavných Rusů žijících v Praze z důvodu emigrace po vypuknutí [[ObčanskáRuská válka vobčanská Ruskuválka|občanské války]] v  [[Rusko|Rusku]]. Emigranti organizovaní v  ''Bratrstvu Zesnutí Matky Boží'', získali podporu tehdejšího [[Československo|československého]] předsedy vlády a pravoslavného věřícího, [[Karel Kramář|Karla Kramáře]]. Ten zorganizoval novou sbírku peněz, při níž byly shromážděny čtyři pětiny potřebné sumy na realizaci. Na financování stavby se podílela ruská komunita žijící v tehdejším [[Československo|Československu]], předseda první československé vlády [[Karel Kramář]] a finanční prostředky přišly též ze [[Srbsko|Srbska]]. Nemalý dar poskytl anonymně např. také [[Antonín Švehla]]. Na nákup pětice zvonů pro kostel se společně složili pražský pravoslavný biskup Sergej (Korolov), [[Západoevropský exarchát ruské pravoslavné církve|exarcha pro západní Evropu]] metropolita [[Eulogius (Giorgijevskij)]], ruské společenství v Československu a také jugoslávský král [[Alexandr I. JugoslávskýKarađorđević|Alexandr  I.]]

[[11. září]] [[1924]] biskup [[Sergij (Koroljov)]] posvětil základní kámen kostela. Projekt vypracoval prof. [[Vladimír Brandt]] za pomoci studentů architektury N.  Paškovského a S.  Klodta. Inspiroval se staroruskou architekturou chrámů v  [[NižníNižnij Novgorod|Nižním Novgorodě]] a [[Pskov]]ě. Na stavebních pracích se dobrovolně podíleli Rusové žijící v  Praze, pod vedením inženýrů A.  Mirkoviče, S. Věličkina a P. Nachodkina. Po dokončení stavebních prací byl chrám [[22. listopad]]u [[1925]] vysvěcen metropolitou Eulogiem (Georgijevským). Události se účastnili také představitelé města a československé vlády. Objekt byl zapsán do parafie chrámu sv. Mikuláše v  Praze jako pomocný chrám. Fresky v interiéru chrámu pocházejí z let II. světové války.

V  roce [[1945]] byl chrám sv. Mikuláše uzavřen, což způsobilo, že se hřbitovní kaple stala dočasným sídlem parafie. V  letech [[1973]]–[[1974]] byl kostel z  iniciativy [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]] celkově zrekonstruován.

V kryptě chrámu je pohřbena [[Naděžda Kramářová|Naděžda Nikolajevna Kramářová]] a od roku [[1937]] i samotný Karel Kramář, dále pak [[historik]] [[Ivan Lapšin]], satirik [[Arkadij Timofejevič Averčenko|Arkadij Averčenko]], právník a filosof [[Pavel Novgorodov]] či [[Pjotr Savickij]]. V  těsné blízkosti chrámu je také hrob [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]].