Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 2 bajty, před 3 lety
m
přesun do externích odkazů
[[Soubor:Schlesien1890.jpg|thumb|300px|right|Mapa Pruského Slezska („Provincie„provincie Slezsko“) v roce [[1890]]]]
[[Soubor:Flagge Preußen - Provinz Schlesien.svg|thumb|right|Vlajka [[Prusko|pruské]] [[provincie]] Slezsko]]
[[Soubor:Wappen Preußische Provinzen - Schlesien.jpg|thumb|right|Znak pruské provincie Slezsko]]
== Historický přehled ==
=== Do roku 1918 ===
Od [[středověk]]u až do roku [[1742]] bylo celé [[Slezsko]] (s výjimkou [[Krosensko|Krosenska]], které roku [[1482]] získalo [[Braniborské markrabství]]) součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny České]]. Po prohrané [[první slezská válka|první slezské válce]] ztratila [[Marie Terezie]] [[Vratislavský mír|Vratislavským mírem]] [[11. červen|11. června]] [[1742]] většinu [[Slezsko|Slezska]] (včetně Kladska) ve prospěch Pruska. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] se součástí Pruského Slezska stala i severovýchodní polovina [[Horní Lužice]] (do roku 1825 však [[okres Hoyerswerda]] náležel k provincii [[Braniborsko (provincie)|Braniborsku]]) získaná od [[Sasko|Saského království]] a Pruské Slezsko se stalo jednou z deseti provincií (jako '''Provincieprovincie Slezsko''', německy ''Provinz Schlesien'') Pruského státu. V jeho rámci se roku [[1871]] stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]].
 
=== [[1918]]–[[1945]]1918–1945 ===
Po skončení [[první světová válka|první světové války]] [[28. říjen|28. října]] [[1918]] obsadilo obnovené [[Polsko]] okrajová území Pruského Slezska (území jihozápadně od Bojanowa a Kaczkowo s okolím; a území západně od města Kepno s městy Bralin, Domaslów, Sosnie, Rychtal) a začlenilo je do Poznaňského vojvodství. [[14. říjen|14. října]] [[1919]] došlo k rozdělení Pruského Slezska na provincie [[provincie Dolní Slezsko|Dolní Slezsko]] (hlavní město [[Vratislav (město)|Vratislav]]) a [[provincie Horní Slezsko|Horní Slezsko]] (hlavní město [[Opolí]]). Podle [[Versailleská mírová smlouva|Versailleské mírové smlouvy]] se mělo v Horním Slezsku konat referendum o příslušnosti tohoto národnostně smíšeného území. [[10. leden|10. ledna]] [[1920]] se pak jižní část hornoslezského [[okres Ratiboř|okresu Ratiboř]] ([[Hlučínsko]]) stala součástí [[Československo|Československa]]. Na základě výsledku [[referendum|referenda]] se východní část Horního Slezska stala [[20. říjen|20. října]] [[1921]] součástí Polska, které ji začlenilo do Slezského vojvodství. Mapa Dolního Slezska je [http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Niederschlesien/uebersichtskarte.html zde], mapa Horního Slezska po 20. říjnu 1921 [http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Oberschlesien/uebersichtskarte.html zde].
 
[[1. duben|1. dubna]] [[1938]] bylo Pruské Slezsko opět sjednoceno do jedné provincie. Dne [[2. září]] [[1938]] byla k Pruskému Slezsku připojena malá jižní část zrušené provincie [[provincie Hraniční marka Poznaňsko – Západní Prusko|Hraniční marka Poznaňsko – Západní Prusko]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] se [[Hlučínsko]] stalo součástí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a v rámci Pruska bylo začleněno zpět do Pruského Slezska. Po německém vpádu do Polska v září [[1939]] ovládlo nacistické Německo celou [[Polské Slezsko|polskou část Slezska]]. [[26. říjen|26. října]] [[1939]] bylo k Pruskému Slezsku připojeno dosavadní polské Slezské vojvodství. Část Slezska, která v letech 1918–1939 náležela k polskému Poznaňskému vojvodství, se [[1. listopad]]u [[1939]] stala součástí [[Wartheland|Říšské župy Poznaňsko]], [[29. leden|29. ledna]] [[1940]] přejmenované na '''Říšskou župu Povartí''' (něm. [[Reichsgau Wartheland]]). Provincie Slezsko pak byla [[29. leden|29. ledna]] [[1941]] opět rozdělena na provincie [[Dolní Slezsko|Dolní]] a [[provincie Horní Slezsko|Horní Slezsko]] a tento stav pak trval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
 
=== Od roku [[1945]] ===
Koncem druhé světové války obsadila celé Pruské Slezsko vojska [[Sovětský svaz|SSSR]]. Pokud se týče hranic, tak došlo k obnovení rozdělení Slezska z období před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]], přičemž území východně od řeky [[Lužická Nisa|Nisy]] (včetně malé části dosud [[Sasko|saské]] části [[Horní Lužice]] okolo města Bogatynia) bylo na základě rozhodnutí [[Postupimská konference|postupimské konference]] dáno [[2. srpen|2. srpna]] [[1945]] do správy Polska, i když se zatím nestalo jeho součástí. [[26. prosinec|26. prosince]] [[1945]] pak Polsko tuto oblast [[anexe|anektovalo]] (další vývoj viz [[Polské Slezsko]]). Část Horní Lužice západně od řeky Nisy, která patřila do roku 1945 k Pruskému Slezsku, byla na základě výsledků [[referendum|referenda]] připojena v rámci [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]] k [[Sasko|Sasku]].
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4}}
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Niederschlesien/uebersichtskarte.html Mapa Dolního Slezska]
* [http://www.gonschior.de/weimar/Preussen/Oberschlesien/uebersichtskarte.html Mapa Horního Slezska po 20. říjnu 1921]
 
{{Portály|Slezsko}}