Oldřich Lipský: Porovnání verzí

Pocházel z Pelhřimova, kde jeho otec Vilém měl cukrárnu s kavárnou a rovněž vedl místní ochotnický spolek ''Rieger''. V rodině byli tři bratři, kromě Oldřicha ještě Lubomír (* [[19. duben|19. dubna]] [[1923]]1923–2015) a Dalibor ([[1930]] – [[1947]]1930–1947).<ref> Blanka Kubíková: ''Potomci uzurpátorského ochotníka'', In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str.&nbsp;29 </ref>. V létě [[1945]] se přestěhoval z rodného [[Pelhřimov]]a do Prahy, kde studoval [[práva]] a [[Filosofie|filozofii]], ale po čase dal přednost [[Divadlo|divadlu]], pracoval jako [[herec]], [[režisér]] i [[umělecký ředitel]] v [[Divadlo satiry|Divadle satiry]]. Po jeho uzavření pracoval ve [[Barrandov Studio|filmovém studiu Barrandov]], nejprve jako spoluscenárista a spolurežisér, svůj první vlastní film ''[[Cirkus bude]]'' natočil v roce [[1954]].

Oldřich Lipský natočil mnoho velmi oblíbených filmů, mezi ně patří např. ''[[Jáchyme, hoď ho do stroje]]'' ([[1974]]), ''[[Marečku, podejte mi pero!]]'' ([[1976]]), ''[[Limonádový Joe aneb Koňská opera|Limonádový Joe]]'' ([[1964]]), ''[[Adéla ještě nevečeřela]]'' ([[1977]]) či ''[[Tajemství hradu v Karpatech]]'' ([[1981]]).

Syn Dalibor (* [[&nbsp;30. listopad]]ulistopadu [[1954]]) ukončil v roce [[1979]] studia [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]], obor střihová skladba, a je filmovým střihačem a producentem. Dcera Ludmila je lékařka .<ref>Blanka Kubíková: ''Potomci uzurpátorského ochotníka'', In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str.&nbsp;30 </ref>.