Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ galerie |
m →Lokalizace, vznik a charakter: linkfix |
||
Řádek 7:
Podzemní prostory v délce přes 4000 metrů a [[denivelace|denivelaci]] přes 60 metrů jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba čtyřicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dne známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější [[krápník]]ovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788 metrů. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry vysoká [[sintr]]ová záclona. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, prakticky bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou spojeny 40 metrů hlubokými [[propast]]mi.
Jelikož na středním patře jsou rovněž známy propasti, směřující do hloubky pod střední patro, je zřejmé, že zde existuje ještě '''patro spodní'''. Pro to také svědčí jednak paralela s geologickým vývojem jeskyní [[Moravský kras|Moravského krasu]], především pak existence známého aktivního [[ponor (speleologie)|ponoru]]
== Historie výzkumů ==
| |||