Mír ze Saint-Germain-en-Laye: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava ISBN |
drobné rozšíření, téma myslím celkem specifické - tedy pahýl pryč, možná jsem udělal trochu chaos v refech - zkontroluji až budu mít zase zdroje |
||
Řádek 1:
Jako '''mír ze Saint-Germain-en-Laye''' je označována mírová smlouva mezi [[Hugenoti|hugenoty]] a [[Katolictví|katolíky]] z [[8. srpen|8. srpna]] [[1570]], která zakončila třetí část [[Hugenotské války|hugenotských válek]] ve Francii. Za katolickou stranu příměří zprostředkovali [[Armand de Gontaut-Biron]] a Jindřich de Mesmes.
Mír mezi oběmi stranami vydržel až do [[Bartolomějská noc|Bartolomějské noci]] v roce 1572, pak válka opět vypukla nanovo.
== Pozadí ==
Třetí hugenotská válka začala roku 1568.<ref name="solnon">{{Citace monografie
| příjmení = Solnon
| jméno = Jean-François
Řádek 15 ⟶ 16:
| poznámka = [Dále jen Solnon]
| isbn = 978-80-7303-317-0
}}</ref> Katolíci se neúspěšně pokusili přepadnout a zajmout protestanské vůdce [[Gaspard de Coligny|Gasparda de Colignyho]] a [[Ludvík I. de Condé|Ludvíka de Condé]], kteří se poté přesunuli do [[La Rochelle]].<ref name=" Náboženské války, 15–16">{{Citace monografie | příjmení = Livet | jméno = Georges | odkaz na autora = Georges Livet | titul = Náboženské války | vydavatel = ERM | místo = Praha | rok = 1995 | strany = 15–16 | isbn = 80-85913-03-8}}</ref> Následná vítězství, kterých dosáhli katolíci v bitvách [[bitva u Jarnacu|u Jarnacu]] v březnu 1569, kde padl Ludvík de Condé a [[bitva u Moncontouru|Moncontouru]] v říjnu 1569 nebyla natolik přesvědčivá, aby válku ukončila. Navíc se admirálu Colignymu podařilo na jihu Francie postavit novou armádu.<ref name="solnon"></ref><ref name=" Náboženské války, 15–16"></ref> Zejména finanční problémy později donutily hlavní představitele katolíků královu matku [[Kateřina Medicejská|Kateřinu Medicejskou]] a jejího syna francouzského krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX]]. k vyjednávání.<ref name="solnon"></ref>
== Podmínky ==
[[Protestantismus|Protestantům]] (hugenotům) byla zajištěna svoboda jejich vyznání. Na základě mírové smlouvy mohli provádět bohoslužby v místech, kde to měli dovoleno do 1. srpna 1570 a dále také na předměstích čtyřiadvaceti měst, po dvou v každé provincii. Představitelé vyšších vrstev s určitými soudními pravomocemi mohli konat bohoslužby i ve svých domovech, ale maximálně ve společnosti deseti svých přátel či příbuzných.<ref name="Jouannová">{{Citace monografie
| příjmení = Jouannová
| jméno = Arlette
Řádek 30:
| strany = 25–26
| isbn = 978-80-7407-084-6
}}</ref><ref>Solnon, str. 186</ref> Hugenoti mohli dále po dobu dvou let kontrolovat čtyři pevnosti: La Rochelle, [[Montauban]], [[La Charité-sur-Loire|La Charité]] a [[Cognac]].<ref name=" Náboženské války, 15–16"></ref> Dostali také slib, že budou obdrží zpět funkce ve státních úřadech, ze kterých byli odstraněni.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hroch | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Hroch | titul = Encyklopedie dějin novověku 1492–1815 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet_stran = 415 | strany = 351 | isbn = 80-7277-246-5 | spoluautoři=a kolektiv | vydání=1}}</ref> Součástí smlouvy byla i výzva k zapomenutí starých sporů a k přátelství mezi oběma stranami.<ref name="Jouannová"></ref>
== Odkazy ==
Řádek 59:
}}
{{Portály|Francie|Historie|Novověk}}
[[Kategorie:Mírové smlouvy Francie]]
| |||