Pralesničkovití: Porovnání verzí

| čeleď = [[pralesničkovití]] (Dendrobatidae)

| čeleď popsal = [[Edward Drinker Cope|Cope]], 1865

| mapa rozšíření = Dendrobatidae range.PNG

| popis mapy = Rozšíření pralesničkovitých (černě)

Žijí v tropických pralesech Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů žije na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí. Některé druhy žijí v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené. Zbarvení a vzorování se může lišit i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky - "přísavky".<ref>BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282</ref> Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvené druhy pralesnička strašná (''Phyllobates terribils'') a pralesnička dvoubarvá (''Phyllobates bicolor''). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští [[indiánské kmeny|indiáni]], například [[Yanomamo|Janomamové]] jejich jedem natírají šípy k lovu.<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/</ref>, z toho pochází starší označení celé skupiny - '''šípové žáby'''. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští indiáni, zejména [[Tupinambové]], k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako ''tapiragé''.

 

 

== Galerie ==