Eli'ezer Ben Jehuda: Porovnání verzí

'''Eliezer Ben Jehuda''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: אֱלִיעֶזֶר בֶּן־יְהוּדָה, [[7. leden|7. ledna]] [[1858]], Lužki, [[Ruské impérium]] – [[16. prosinec|16. prosince]] [[1922]], [[Jeruzalém]], [[Britský mandát Palestina]]) byl izraelský jazykovědec, který se stal klíčovou postavou v obrození [[hebrejština|hebrejštiny]], coby mluveného jazyka. Ben Jehuda považoval vztah hebrejštiny a [[sionismus|sionismu]] jakoza symbiózu: „hebrejština může žít, pouze pokud oživíme národ a navrátíme se do země našichsvých otců.“<ref name="balint-haaretz">{{Citace elektronické monografie

Eliezer Ben Jehuda se narodil jako '''Eliezer Jicchak Perlman''' ve vesnici Lužki ve [[Vilniuská gubernie|Vilniuské gubernii]] [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (dnes [[Vitebská oblast]] v&nbsp;[[Bělorusko|Bělorusku]]). Chodil do [[cheder]]u, kde od tří let studoval hebrejštinu a [[Bible|Bibli]], jak bylo běžné mezi [[Židé|Židy]] ve [[východní Evropa|východní Evropě]]. Ve dvanácti letech již měl přečtenou velkou část [[Tóra|Tóry]], [[Mišna|Mišny]] a [[Talmud]]u. Jeho rodiče si přáli, aby se z&nbsp;něj stal [[rabín]], a tak jej poslali do [[ješiva|ješivy]]. Tam pokračoval ve studiu starohebrejštiny a dostal se též k&nbsp;osvícenecké hebrejštině včetně sekulárních spisů. Později se naučil [[francouzština|francouzsky]], [[němčina|německy]] a [[ruština|rusky]] a odjel dále studovat do [[Daugavpils]]u. Díky čtení hebrejských novin ''ha-Šachar'' se seznámil se sionismem a dospěl k&nbsp;závěru, že oživení hebrejštiny v&nbsp;[[Země izraelská|Zemi izraelské]] by mohlo sjednotit všechny Židy na celém světě.

Ben Jehuda byl dvakrát ženatý se dvěma sestrami. Jeho první manželka Dvora (rozená Jonasová) zemřela v&nbsp;roce 1891 na [[tuberkulóza|tuberkulózu]] a zanechala mu pět malých dětí. Jen krátce po manželčině smrti zemřely tři z&nbsp;jejich dětí, v&nbsp;krátké době deseti dnů, na [[záškrt]]. O&nbsp;šest měsíců později se oženil s&nbsp;Dvořinou mladší sestrou Paulou Beilou,<ref name="Naor-haaretz">{{Citace elektronické monografie

Po dokončení studií odešel do [[Paříž]]e studovat na [[Sorbonna|Sorboně]]. Mezi jeho předměty byla i&nbsp;historie a politika [[Blízký východ|Blízkého východu]], avšak předmět, který jej nejvíce ovlivnil, byla hebrejština, konkrétně hebrejština pro pokročilé vyučovaná v&nbsp;hebrejštině. Bylo to použití hebrejštiny v&nbsp;mluvené formě, které jej plně utvrdilo v&nbsp;přesvědčení, že by hebrejština jako národní jazyk byla praktická. V&nbsp;Paříži strávil čtyři roky.<ref name="Naor-haaretz"/>

V&nbsp;roce 1881 Ben Jehuda vycestoval do [[Palestina|Palestiny]], která byla tehdy provincií [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Nalezl si zde práci, jako učitel na škole [[Alliance Israelite Universelle]].<ref name="balint-haaretz"/> Motivován okolními ideály obnovy a odmítnutí života v&nbsp;[[Židovská diaspora|diaspoře]], si Ben Jehuda dal za cíl vytvořit nový jazyk, který by nahradil [[jidiš]] a další regionální dialekty, jako prostředek každodenní komunikace mezi Židy, kteří podnikli [[alija|aliju]] z&nbsp;různých částí světa.

Svého syna [[Itamar Ben Avi|Ben Ciona Ben Jehudu]] (osobní jméno znamená „syn Sijónu“) vychoval zcela v&nbsp;hebrejštině. Odmítl, aby byl jeho syn během dětství vystaven jiným jazykům. Říká se, že jednou pokáral svou ženu, když ji přistihl, jak synovi zpívá ruskou ukolébavku. Jeho syn byl první rodilý mluvčí moderní hebrejštiny a jeho autobiografie, kterou sepsal pod svým pozdějším jménem Itamar Ben Avi (איתמר בן אב"י, „Itamar, syn Aviho,“ Avi je zkratka, vytvořená třemi počátečními písmeny jména Eliezer Ben Jehuda, ale také znamená "můj„můj otec"otec“) je dodnes v&nbsp;[[Izrael]]i čtená.

Ben Jehuda byl redaktorem několika hebrejsky psaných novin: [[ha-Chavacelet]], [[ha-Cvi]], [[Haškafa]] a ha-Or (tak byl přejmenován list ha-Cvi). Vydávání novin ha-Cvi bylibylo na rok přerušeno kvůli protestům jeruzalémské [[charedim|ultraortodoxní komunity]], která se ostře ohrazovala proti použití hebrejštiny, svatého jazyka, pro každodenní konverzace.<ref name="Naor-haaretz"/> V roce 1908 se z ha-Cvi stal první hebrejský deník na území Palestiny.<ref>{{Citace monografie

Ben Jehuda byl hnacím motorem založení Výboru pro hebrejský jazyk, později [[Akademie hebrejského jazyka]], která existuje dodnes. Byl autorem prvního slovníku moderní hebrejštiny a stal se známýznámým jako „obroditel“ hebrejštiny, i&nbsp;přes opozici vůči některým slovům, které zavedl.<ref name="Naor-haaretz"/> Mnoho z&nbsp;těchto slov se stalo nedílnou součástí hebrejštiny, ale jiná, přibližně 2000&nbsp;slov, se neuchytila. Například místo jeho označení pro [[Rajče jedlé|rajče]] ''badura'' používají mluvčí hebrejštiny slovo ''agvania.''<ref name="balint-haaretz"/>