Valdajská vrchovina: Porovnání verzí

Přidáno 142 bajtů ,  před 5 lety
menší slohově-formátové úpravy (pořadí některých vět přehozeno, aby na sebe logicky informace navazovaly, větší – tj. ruská/běloruská – část Daugavy se jmenuje Západní Dvina, výška nej. bodu musí v textu i infoboxu souhlasit)
(nový článek)
 
(menší slohově-formátové úpravy (pořadí některých vět přehozeno, aby na sebe logicky informace navazovaly, větší – tj. ruská/běloruská – část Daugavy se jmenuje Západní Dvina, výška nej. bodu musí v textu i infoboxu souhlasit))
| alt =
| nejvyšší bod = bezejmenný bod
| maximální výška = 245346,95
| střední výška = okolo 200
| mapa = Lagekarte Waldaihöhen.png
| hornina = [[břidlice]], [[vápenec]]
| poznámka =
| povodí = [[Volha]], [[Dněpr]], [[DaugavaZápadní Dvina]] (Daugava)}}
'''Valdajská vrchovina''' (rusky{{Vjazyce|ru }} {{Cizojazyčně|ru|''Валда́йская возвы́шенность''}}{{#if:|,'' {{{3}}}''}}, ''Valdajskaja vozvyšennosť'' nebo zkráceně ''Валда́й'', ''Valdaj'') je pahorkatina v evropské části [[Rusko|Ruska]]. Dříve se nazývala také '''Alaunské hory''' (''Алаунские горы'') podle starověkého národa [[Alani|Alanů]].,<ref>http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159</ref> Zvlněnýdnešní terénnázev vystupujeje zodvozen [[Východoevropskáze rovina|Východoevropskéjména rovinystarobylého města [[Valdaj]]; akromě táhneněj sedalšími vvýznamnými délcesídly okolojsou 600[[Vyšnyj km:Voloček]], směrem[[Ržev]] knebo severu[[Ostaškov]]. a západuKrajina je pahorkatinapokryta ohraničenahustými vysokýmijehličnatými svahylesy, kdežtojižní načást jihuje a východěod přecházístředověku bezznáma jasnějako definované[[Okovský hraniceles]], doje významným [[Středoruskázdrojem vysočina|Středorusképitné vysočiny]]vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html</ref> PokrýváOblast územíje důležitým [[Tverskározvodí]]m: oblast|Tversképramení zde řeky [[Volha]], (teče do [[SmolenskáKaspické oblastmoře|SmolenskéKaspického moře]]), [[NovgorodskáZápadní oblast|NovgorodskéDvina]] a(teče částečně takédo [[LeningradskáBaltské oblastmoře|LeningradskéBaltu]]) a [[Pskovská oblast|Pskovské oblastiDněpr]]. Nejvyšším(teče bodem je kóta neoficiálně zvaná ''Makuška Valdaja'' nedaleko pramene řekydo [[Cna (přítokČerné jezeramoře|Černého Mstino)|Cnymoře]], která dosahuje výšky 346,9 metrů nad mořem). TentoJsou poznatektu přineslataké rokuvelká 2001jezera měřeníjako školáků z nedaleké obce v rámci vlastivědného projektu[[Seliger]], do[[Valdajské jezero]] doby byl za nejvyššínebo bod[[Volgo]]. považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 m, kde se nachází plaketa s příslušným textem.<ref>http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html</ref>
 
Zvlněný terén vystupuje z [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] a táhne se v délce cca 600 km; směrem k severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do [[Středoruská vysočina|Středoruské vysočiny]]. Pokrývá území [[Tverská oblast|Tverské]], [[Smolenská oblast|Smolenské]], [[Novgorodská oblast|Novgorodské]] a částečně také [[Leningradská oblast|Leningradské]] a [[Pskovská oblast|Pskovské oblasti]]. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná ''Makuška Valdaja'' nedaleko pramene řeky [[Cna (přítok jezera Mstino)|Cny]], která dosahuje výšky 346,9 metrů nad mořem. (Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z nedaleké obce v rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 m, kde se nachází plaketa s příslušným textem.)<ref>http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html</ref>
Reliéf krajiny byl vytvořen [[moréna|morénami]] v době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou [[vápenec]] a [[břidlice]]. Nacházejí se zde četné [[fosilie]], těží se [[rašelina]] a [[hnědé uhlí]]. Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]), [[Daugava]] (teče do [[Baltské moře|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře|Černého moře]]). Nacházejí se zde velká jezera, jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]]. Vrchovina se jmenuje podle starobylého města [[Valdaj]], dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]], oblast je známa tradiční architekturou a folklórem. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html</ref> Nachází se zde [[Valdajský národní park]], [[Seběžský národní park]] a [[Polistovská rezervace]]. Valdajská vrchovina je využívána také k rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.<ref>http://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899</ref>
 
Reliéf krajiny byl vytvořen [[moréna|morénami]] v době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou [[vápenec]] a [[břidlice]]. Nacházejí se zde četné [[fosilie]], těží se [[rašelina]] a [[hnědé uhlí]]. Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]), [[Daugava]] (teče do [[Baltské moře|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře|Černého moře]]). Nacházejí se zde velká jezera, jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]]. Vrchovina se jmenuje podle starobylého města [[Valdaj]], dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]], oblast je známa tradiční architekturou a folklórem. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html</ref> Nachází se zde [[Valdajský národní park]], [[Seběžský národní park]] a [[Polistovská rezervace]]. Valdajská vrchovina je využívána také k rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.<ref>http://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899</ref> Oblast je známa tradiční architekturou a folklórem.
 
== Reference ==