Valdajská vrchovina: Porovnání verzí
nový článek |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 24. 9. 2015, 22:53
Valdajská vrchovina (rusky Валда́йская возвы́шенность nebo zkráceně Валда́й) je pahorkatina v evropské části Ruska. Dříve se nazývala také Alaunské hory (Алаунские горы) podle starověkého národa Alanů.[1] Zvlněný terén vystupuje z Východoevropské roviny a táhne se v délce okolo 600 km: směrem k severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do Středoruské vysočiny. Pokrývá území Tverské, Smolenské, Novgorodské a částečně také Leningradské a Pskovské oblasti. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná Makuška Valdaja nedaleko pramene řeky Cny, která dosahuje výšky 346,9 metrů nad mořem. Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z nedaleké obce v rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 m, kde se nachází plaketa s příslušným textem.[2]
| Valdajská vrchovina | |
|---|---|
 Krajina ve Valdajské vrchovině | |
| Nejvyšší bod | 245,9 m n. m. (bezejmenný bod) |
| Střední výška | okolo 200 m n. m. |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rusko |
 | |
 | |
| Horniny | břidlice, vápenec |
| Povodí | Volha, Dněpr, Daugava |
| Souřadnice | 57° s. š., 33°30′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reliéf krajiny byl vytvořen morénami v době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou vápenec a břidlice. Nacházejí se zde četné fosilie, těží se rašelina a hnědé uhlí. Oblast je důležitým rozvodím: pramení zde řeky Volha (teče do Kaspického moře), Daugava (teče do Baltu) a Dněpr (teče do Černého moře). Nacházejí se zde velká jezera, jako Seliger, Valdajské jezero nebo Volgo. Vrchovina se jmenuje podle starobylého města Valdaj, dalšími významnými sídly jsou Vyšnyj Voloček, Ržev nebo Ostaškov, oblast je známa tradiční architekturou a folklórem. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako Okovský les, je významným zdrojem pitné vody.[3] Nachází se zde Valdajský národní park, Seběžský národní park a Polistovská rezervace. Valdajská vrchovina je využívána také k rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.[4]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdajská vrchovina na Wikimedia Commons - http://leporelo.info/valdajska-vrchovina
- http://www.britannica.com/place/Valdai-Hills
