Čičov (přírodní rezervace): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aragonit; názvosloví
Řádek 33:
| loc-map =
}}
'''Číčov''' je [[přírodní rezervace]] v okrese [[Louny]] na stejnojmenném kopci (někdy též Čičov či '''Hořenecký Špičák;''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Spitzberg''}}) je [[přírodní rezervace]] v okrese [[Louny]] a kopec o výšce 477 [[nadmořská výška|m n. m.]] u obceosady [[Hořenec (Libčeves)|Hořenec]], nad křižovatkou silnic č. Výměra[[Silnice kopceI/15|I/15]] a tedyII/257. iVýměra přírodní rezervace na něm je 7,2 [[Hektar|ha]]. Ochrana byla vyhlášena [[23. květen|23. května]] [[1951]]. Jedná se o holou [[čedič]]ovou kupu se stepními [[Společenstvo|společenstvy]] a o naleziště [[aragonit]]u s mezinárodním významem.
 
== Popis ==
Nápadně špičatý, strmý, bezlesý kopec (kóta 477 m), někdy též nazývaný špičák, na severozápadním okraji Hořence mezi obcemi Kozly a Hořenec v CHKO České středohoří. Chráněné území sahá od okraje okolních polí, jimiž je odříznuto od všech komunikací, až po samotný vrchol. Na území přírodní rezervace není povoleno mimo jiné například jakékoliv poškozování původního stavu. To znamená, že zde není ani možné sbírat minerál aragonit bez povolení příslušného orgánu ochrany přírody.
 
== FloraFlóra ==
Přírodovědecká hodnota území spočívá taképředevším v tom, že zde existujeexistenci dokonale vyvinutávyvinuté stepní vegetace -– tzv. koniklecová step. VyskytujeHojně se zde vyskytuje [[koniklec luční český]], který zde tvoří souvislý porost na jižním svahu a vyskytuje se roztroušeně téměř po celém chráněném území. Z dalších bylin zde roste například kozinec dánský, [[hlaváček jarní]], [[Divizna|divizna fialová]], různé teplomilné trávy, [[kavyl Ivanův]], [[kavyl vláskovitý]], [[hlaváč žlutavý]], [[sesel fenyklový]], [[pryšec chvojka]], [[rozrazil rozprostřený]], [[rozrazil klasnatý]], [[mateřídouška časná pravá]], [[hvozdík kartouzek]] a [[mochna písečná]].
 
== Vrch Číčov ==
Vrch s nadmořskou výškou 476,1 metrů spadá do [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[České středohoří]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Milešovské středohoří]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Ranské středohoří]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Bělušická vrchovina]]<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartogrfie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)</ref>. Kopec je budován pikritickým leucitinem, v jehož puklinách se nacházejí krystaly aragonitu. Toto naleziště je uváděno v mnoha mineralogických učebnicích a příručkách. Na vrcholu jsou dosud patrné drobné lůmky po těžbě aragonitu, v současnosti je jakákoli těžba nebo sběr zakázána. Lze nicméně nalézt krystaly medově žlutého aragonitu v širším rozsypu na okolních polích mimo území přírodní rezervace.
 
== Reference ==