Auschwitz: Porovnání verzí

Tábor získal svůj název podle německého názvu nedalekého polského města [[Osvětim]] ({{Vjazyce|pl}}: ''Oświęcim'', {{Vjazyce|de}}: ''Auschwitz'') a jeho část podle vesnice [[Březinka (Polsko)|Březinka]] (polsky: ''Brzezinka'', německy: ''Birkenau''), která leží přibližně šedesát kilometrů západně od [[Krakov]]a. Po [[Invaze do Polska (1939)|německé invazi do Polska]] v září 1939 (při snaze zabránit německému vpádu padlo přes 70 000 polských vojáků) byly obě lokality anektovány Třetí říší a v rámci germanizace místních názvů následně přejmenovány.

 

Velitel tábora, [[Rudolf Höss]] (či Rudolf Höß), při [[Norimberský proces|Norimberských procesech]] uvedl, že v Auschwitzu zemřely více než tři miliony lidí. Podle Státního muzea Auschwitz-Birkenau však v tomto táboře zahynulo 1,1 milionu lidí,<ref name="harmon-drobnicki">Brian Harmon, John Drobnicki, [http://nizkor.org/features/techniques-of-denial/appendix-2-01.html Historical sources and the Auschwitz death toll estimates], [http://nizkor.org ''The Nizkor Project'']</ref><ref>Piper, Franciszek & Meyer, Fritjof. [http://en.auschwitz.org.pl/m/index.php?option=com_content&task=view&id=334&Itemid=8 „Die Zahl der Opfer von Auschwitz. Neue Erkentnisse durch neue Archivfunde“], ''Osteuropa'', 52, Jg., 5/2002, pp. 631–641, (review article).</ref> z nichž přibližně 90 % byli [[Židé]] prakticky ze všech evropských států.<ref name="Piper62">Piper, Franciszek Piper. „The Number of Victims“ in Gutman, Yisrael & Berenbaum, Michael. ''Anatomy of the Auschwitz Death Camp'', Indiana University Press, 1994; this edition 1998, p. 62.</ref> Většina obětí byla zavražděna v plynových komorách areálu Auschwitz II plynem [[Cyklon B]]{{Doplňte zdroj}}; smrt ostatních byla způsobena systematickým hladověním, nucenými pracemi, absencí zdravotní péče, individuálními popravami a „lékařskými experimenty“.

[[19. červen|19. června]] začalo první vysidlování polského obyvatelstva z bezprostředního okolí tábora. V následujících měsících a letech byla vystěhována většina populace z oblasti mezi řekami [[Visla]] a [[Sola]], čímž byl vymezen tzv. zájmový prostor (Interessengebiet) koncentračního tábora o rozloze asi čtyřicet čtverečních kilometrů.

 

 

Auschwitz I. fungoval převážně jako mužský tábor. Od října [[1941]] do března [[1942]] v něm byl zřízen oddělený tábor pro sovětské válečné zajatce (''Russisches Kriegsgefangenen Arbeitslager''). Konkrétně šlo o 9 bloků v levé části tábora (bloky 1, 2, 3, 12, 13, 14, 22, 23, 24). [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|Sovětští zajatci]] žili v horších podmínkách než ostatní vězni a dozorci s nimi zacházeli obzvláště surově. V [[březen|březnu]] [[1942]], kdy z původních 10 000 zajatců zůstalo naživu už jen 945, byli přestěhováni do nově vznikajícího tábora v Birkenau. Krátce po jejich odchodu byla vymezena část tábora pro ženský koncentrační tábor (''Frauenkonzetrationslager''). Tento úsek (tvořený bloky 1–10) byl od mužského tábora izolován vysokou zdí a měl i samostatný vchod. Po přestěhování žen do Birkenau (v [[srpen|srpnu]] [[1942]]) byly bloky opět včleněny do mužského tábora.