Mikuláš z Pelhřimova: Porovnání verzí

'''Mikuláš z Pelhřimova''' zvaný též '''Biskupec''' (asi [[1385]] [[Poděbrady]] –– asi [[1459]] [[Poděbrady]]) byl český spisovatel, nejvyšší duchovní a správce pokladnice [[Tábor|Tábora]]a.

Bakalářem se stal roku [[1409]]. Poté se angažoval jako radikální husita a ihned při vzniků [[táborité|táboritů]] se k nim přidal. Roku [[1420]] byl zvolen nejvyšším duchovním [[Tábor|Tábora]]a, s tím byla spojena i funkce správce pokladnice. Jako zástupce Tábora se účastnil snad všech sporů s pražskými mistry. Výrazně se podílel na formulaci táborského učení (na synodě v [[Písek (okres Písek)|Písku]], únor [[1422]]). Účastník jednání v [[Cheb|Chebu]]u ([[1432]]) a v [[Basilej|Basileji]]i ([[1433]]).

Po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] pochopil, že je nutné se nějak dohodnout s císařem a zúčastnil se [[brněnský sjezd|brněnského sjezdu]]. Roku [[1443]] byl donucen k souhlasu se svoláním kněžského sboru do [[Kutná Hora|Kutné Hory]], kde naposledy obhajoval své učení, které zde bylo odsouzeno jako kacířské (bludné). Po pádu [[Tábor|Tábora]]a ([[1452]]) byl vězněn na [[staroměstská radnice| staroměstské radnici]] dokud neslíbil poslušnost [[Jan z Rokycana|Janu Rokycanovi]], avšak ani poté nebyl propuštěn, ale byl držen v [[Poděbrady|Poděbradech]].

* ''Confessio Taboritarum'' –– Vyznání a obrana Tábora

* ''Criptum super quattuor evangelia in unum concordata'' –– výklady [[evangelium|evangelií]]

* ''Chronicon continens causam sacerdotium taboriensium'' –– Táborská kronika. Popisuje období od [[1419]] do [[1444]]. Trojdílná kronika zachycuje stanoviska táborů. Nejdná se o ucelené dílo, ale pouze o dokumenty a traktáty, spojené dohromady.

Další díla se nedochovala známy jsou pouze názvy, zejména se jedná o polemiky proti [[Petr Chelčický|Chelčickému]], [[Jan Rokycana|Rokycanovi]], ...…