Gagauzsko: Porovnání verzí

▲První snahou o emancipaci gagauzského národa bylo vyhlášení '''Comratské republiky''' 6. ledna 1906. Povstání potlačila během týdne carská vojska. Další snahy se objevují v období společenského uvolnění v Sovětském svazu během [[perestrojka|Perestrojky]] na konci osmdesátých let dvacátého století. Vzniklo několik hnutí, z nichž největšího významu dosáhlo ''Gagauz halki'' (Gagauzský lid), požadujících autonomii v rámci [[Moldavská SSR|Moldavské sovětské socialistické republiky]]. Jelikož na tyto požadavky reagovala [[Kišiněv|kišiněvská]] vláda Moldavské SSR zamítavě, došlo 11. listopadu 1989 k jednostrannému vyhlášení '''Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky''' v rámci Moldavské SSR. Kišiněv označil tento akt jako protiústavní, což vedlo k vyhlášení suverénní '''Gagauzské sovětské socialistické republiky''' v rámci [[Sovětský svaz|SSSR]] dne 19. srpna 1990. 1. prosince téhož roku byl zvolen první prezident státu [[Stepan Topal]], který se zasloužil o založení gagauzské Národní univerzity v Comratu. Po následující dva roky probíhaly menší ozbrojené roztržky mezi moldavskými a gagauzskými silami posílenými o dva tisíce dobrovolníků z [[Podněstří]], kteří se na gagauzské území dostávali přes [[Ukrajina|ukrajinskou]] [[Oděská oblast|Oděskou oblast]]. K většímu konfliktu nedošlo, protože Moldavsko soustředilo většinu svých sil do [[Podněsterský konflikt|konfliktu v Podněstří]]. Roku 1992 začala jednání mezi gagauzskými představiteli a moldavským prezidentem [[Mircea Snegur|Mirceou Snegurem]], která vedla roku 1994 k mírovému vyřešení sporu. 23. prosince 1994 přijal moldavský parlament Zákon o zvláštním statutu Gagauzie, kterým jí byla zaručena autonomie. Definitivní hranice Gagauzské autonomní oblasti byly stanoveny referendem v jednotlivých obcích o rok později.