Verze z 2. 5. 2015, 14:22 editovat Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací úprava odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 9. 2015, 15:13 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 733 editací + infobox, fix přeložek, napřímení Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox klášter [[Soubor:Russie - Moscou - Novodevichy 4.jpg\|náhled\|Celkový pohled na Novoděvičí "monastýr"]]▼ \|jméno = Novoděvičí klášter \|obrázek = Soubor:Russie - Moscou - Novodevichy 4.jpg ▲~~[[Soubor:Russie~~\|popisek -obrázku ~~Moscou~~= ~~- Novodevichy 4.jpg\|náhled\|~~Celkový pohled na Novoděvičí "monastýr"]] \|místo = Moskva, {{flagicon\|Rusko}} \|řád = [[Pravoslaví\|ženský pravoslavný]] \|datum založení = [[1524]] \|datum zrušení = \|mateřský klášter = \|dceřiný klášter = }} [[Soubor:Moscow 05-2012 Novodevichy 01.jpg\|thumb\|Chrám Smolenské Matky Boží (''Smolenskij sobor'')]] '''Novoděvičí klášter''' ({{Vjazyce\|ru}} {{Cizojazyčně\|ru\|''Новодевичий монастырь''}}, ''Novoděvičij monastyr''), někdy též psáno '''Novoděvičský''' („Nový klášter panen“), je největší [[klášter]] v  [[Moskva\|Moskvě]]. Založen byl roku [[1524]] velkoknížetem moskevským [[Vasilij III.\|Vasilijem III.]] ([[1505]]–[[1533]]) na připomínku navrácení (dobytí) [[Smolensk]]a do ruských rukou ([[1514]]). V [[17. století]] patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara [[Petr I. Veliký\|Petra Velikého]] v roce [[1689]] tu až do své smrti v roce [[1704]] žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Sofie Alexejevna. == Dějiny == Zdaleka viditelná je především [[zvonice]] z roku [[1690]], vysoká 72 metrů. V chrámu Zesnutí Bohorodičky (''Uspenskaja cerkov'') – [[Baroko\|barokní]] budově z konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní [[chrám]] Smolenské Matky Boží (''Sobor Smolenskoj bogomatěri'') z let [[1524]]–[[1525]] krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k prostým bílým zdem. V interiéru je krásný [[ikonostas]].▼ Klášter byl založen roku [[1524]] velkoknížetem moskevským [[Vasilij III.\|Vasilijem III.]] ([[1505]]–[[1533]]) na připomínku navrácení (dobytí) [[Smolensk]]a do ruských rukou ([[1514]]). V [[17. století]] patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara [[Petr I. Veliký\|Petra Velikého]] v roce [[1689]] tu až do své smrti v roce [[1704]] žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra [[Žofie Alexejevna]]. ▲Zdaleka viditelná je především [[zvonice]] z  roku [[1690]], vysoká 72 metrů. V [[Uspenskij sobor (Moskva)\|chrámu Zesnutí ~~Bohorodičky~~Přesvaté Bohorodice]] (''Uspenskaja cerkov'') – [[Baroko\|barokní]] budově z  konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní [[chrám]] Smolenské Matky Boží]] (''Sobor Smolenskoj ~~bogomatěri~~Bogomatěri'') z  let [[1524]]–[[1525]] krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k  prostým bílým zdem. V  interiéru je krásný [[ikonostas]]. V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku [[2004]] byl zapsán na [[Seznam světového dědictví]].▼ ▲V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku [[2004]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Seznam světového dědictví]]. == Požár v roce 2015 == Dne 15. března [[2015]] zachvátil požár zvonici kláštera. Začalo hořet lešení, které čtyřicetimetrovou věž obklopovalo kvůli restaurátorským pracím. Příčinou požáru byl zkrat v elektrickém připojení teplometů, které vysoušely opravovanou fasádu. Oheň zničil lešení, ale zvonici nezpůsobil vážnější škody.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = \| jméno = \| titul = V Moskvě hořela zvonice Novoděvičího kláštera. Požár způsobil zkrat \| periodikum = iHNed.cz \| datum vydání = 2015-3-15 \| url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-63689970-v-moskve-vypukl-pozar-hori-novodevici-klaster-v-blizkosti-kremlu}}</ref> == Novoděvičí hřbitov == {{Podrobně\|Novoděvičí hřbitov}} Na hřbitově (''Новодевичье кладбище, Novoděvičje kladbišče'') vedle kláštera ~~odpočívají~~jsou pochovány mnohé známé osobnosti z ruské a  sovětské ~~osobnosti~~historie, které nebyly natolik prominentní, aby byly po smrti uloženy do [[Moskevský Kreml\|kremelské zdi]]. Hřbitov byl založen v  [[16. století]] a  stal se nejprve místem posledního odpočinku moskevské [[Šlechta\|šlechty]] a [[Duchovenstvo\|duchovenstva]]. Od [[19. století]] se zde byly pohřbívány také proslulé osobnosti z  řad inteligence. Po smrti [[Nikita Sergejevič Chruščov\|Nikity Chruščova]] ([[1971]]), který upadl v  nemilost, byl hřbitov uzavřen, protože [[Leonid Iljič Brežněv\|Leonid Brežněv]] se obával politických demonstrací. Znovu byl zpřístupněn teprve roku [[1987]]. Na Novoděvičím hřbitově se nacházejí také hroby politiků [[Vjačeslav Michajlovič Molotov\|Vjačeslava Michajloviče Molotova]], [[Andrej Andrejev\|Andreje Andrejeva]] a  druhé [[Josif Vissarionovič Stalin\|Stalinovy]] manželky [[Naděžda Allilujevová\|Naděždy Allilujevovny]]. Jsou zde pohřbeni spisovatelé [[Nikolaj Vasiljevič Gogol]], [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij]], [[Alexandr Tvardovskij]], [[Vasilij Šukšin]], [[filmový režisér]] [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn\|Sergej Ejzenštejn]], divadelní režiséři [[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]] a [[Jevgenij Vachtangov]], hudební skladatelé [[Sergej Prokofjev]], [[Anton Rubinstein]], [[Dmitrij Šostakovič]] a malíři [[Isaak Iljič Levitan]], [[Valentin Alexandrovič Serov]] a [[Vladimir Tatlin\|Vladimir Jevgrafovič Tatlin]]. [[Náhrobek\|Náhrobky]] mnoha zesnulých symbolicky ukazují, čím si získali svůj posmrtný význam a proslulost. === Výběr z významných osobností === Řádek 53 ⟶ 67: * [[Sergej Prokofjev\|Sergej Sergejevič Prokofjev]], (1891–1953), hudební skladatel * [[Valentin Alexandrovič Serov]], (1865–1911), spisovatel a malíř * [[Alexej Ščusev\|Alexej Viktorovič Ščusev]] (1873–1949), architekt * [[Dmitrij Šostakovič\|Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič]], (1906–1975), hudební skladatel * [[Vasilij Šukšin\|Vasilij Makarovič Šukšin]], (1929–1974), spisovatel a herec Řádek 61 ⟶ 75: == Odkazy == === Reference === <references />

Novoděvičí klášter: Porovnání verzí