Souhvězdí Střelce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
předělání odkazů
→‎top: předělání odkazu
Řádek 17:
}}
 
'''Střelec''' ({{Vjazyce|la|}}: ''Sagittarius'') je název [[souhvězdí]] na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími [[souhvězdí Orla|Orla]], [[souhvězdí Štítu|Štítu]], [[souhvězdí Hada|Hada]], [[souhvězdí Hadonoše|Hadonoše]], [[souhvězdí Štíra|Štíra]], [[souhvězdí Jižní koruny|Jižní koruny]], [[souhvězdí Dalekohledu|Dalekohledu]], [[souhvězdí Indiána|Indiána]], [[souhvězdí Mikroskopu|Mikroskopu]] a [[souhvězdí Kozoroha|Kozoroha]]. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný [[Asterismus (astronomie)|asterismus]] [[Čajová konvice (asterismus)|Čajová konvice]]. Střelec je [[zvěrokruh|zvířetníkové]] [[souhvězdí]] – prochází jím část [[ekliptika|ekliptiky]]. [[Slunce]] prochází Střelcem od [[18. prosinec|18. prosince]] do [[18. lednaleden|18. ledna]]. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší [[deklinace]] a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi [[rektascenze]] 18h a [[deklinace]] -23,45° se nazývá [[zimní slunovratový bod]]. Tehdy nastává [[zimní slunovrat]], tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 27´ jižní zeměpisné šířky.
 
Tato rovnoběžka se nazývá [[Obratník Kozoroha]], neboť před 2 000 lety se tento bod nacházel v [[souhvězdí Kozoroha]]. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se ve středoevropských zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Messierových objektů]] je zde 15). Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], který je vzdálen 30 000 [[světelný rok|ly]].
 
Střelec patří mezi větší souhvězdí [[zvěrokruh]]u.{{Doplňte zdroj}} V celkovém pořadí mezi všemi souhvězdími mu patří patnácté místo. Díky své poloze se v [[Česko|České republice]] nachází velmi nízko nad [[horizont]]em, což znamená nejen že jeho jižní část nejde vidět, ale také že jeho nijak zvlášť výjimečně jasné hvězdy jdou vidět hůře, neboť se pozorují přes hustou vrstvu [[atmosféra|pozemské atmosféry]]. Díky své poloze nízko nad horizontem mohou být hvězdy zakryty světelným znečištěním nebo vysokými kopci. Ačkoliv je většina objektů [[Messierův katalog|Messierova katalogu]] v tomto souhvězdí viditelná pouhým okem, v Česku by to bylo možné pouze za výjimečných pozorovacích podmínek (pozorování by neměl rušit [[Měsíc]], [[světelné znečištění]] atd.). Doba jeho pozorovatelnosti je poměrně krátká. Severní části souhvězdí se nad obzor dostávají koncem [[únor]]a za ranního rozbřesku. Čajová konvice je viditelná až počátkem [[duben|dubna]]. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v [[červenec|červenci]] a [[srpen|srpnu]], kdy o půlnoci souhvězdí kulminuje nad obzorem.{{Doplňte zdroj}} V [[září]] a [[říjen|říjnu]] již souhvězdí pomalu sestupuje a v [[listopad]]u kolem šesté hodiny večer již mizí pod obzorem.{{Doplňte zdroj}}
 
== Původ jména ==
[[Soubor:Sagittarius Hevelius2.jpg|thumb|left|Představa Střelce od Hevelia]]