Fieseler Fi 156: Porovnání verzí

 

== Vývoj ==

[[Soubor:FieselerFi156.jpg|thumb|right|Švýcarský Fi 156]]

Vývoj typu začal v roce [[1934]] z iniciativy hlavního konstruktéra letounu Rheinholda Mewese, přičemž [[letoun]] se stal i reakcí firmy Fieseler na výzvu Říšského ministerstva letectví na vývoj nového spojovacího letounu.<ref name="Ltd" /> První [[prototyp]] '''Fi 156 V1''' (D-IKVN) vzlétl 10. května [[1936 v letectví|1936]] pilotován Gerhardtem Fieselerem a byl poháněn vidlicovým 8válcem [[Argus As 10|Argus As 10C]] o výkonu 240 k (180 kW). Letoun tak mohl letět maximální rychlostí pouhých 175 km/h. Mohl však letět i rychlostí 50 km/h a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech. První prototyp následoval ještě druhý prototyp '''Fi 156 V2''' (D-IDVS) s kovovou vrtulí a třetí prototyp s plnou vojenskou výbavou '''Fi 156 V3''' (D-IGLI).<ref name="Ltd" />

Víceúčelová varianta '''Fi 156 C-3''' z roku [[1940]] byla určená zejména pro taktický průzkum, spojovací, záchranné a sanitní lety. '''Fi 156 C-5''' podobné konstrukce poháněly motory Argus As 10P, pod [[trup letadla|trup]] mohl být zavěšen kontejner s fotografickým přístrojem, nebo odhazovatelná přídavná palivová nádrž prodlužující dolet na 1 000 km. Obě tyto verze se v Africe používaly pod označením '''Fi 156 C-3/Trop''' a '''C-5/Trop'''. Byly vybaveny protiprachovými filtry a výbavou umožňující přežití v poušti při nouzovém přistání.

 

 

== Konstrukce ==