Soběslav: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Drachovský - zdroj: Jsem místní, znám p. Drachovského.
→‎Historie: Cibulkovy seznamy+paměť obyvatel
Řádek 48:
První zmínka pochází z roku [[1293]], kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Městská práva obdržela Soběslav v roce [[1390]] a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král [[Václav IV.]] V průběhu husitských válek bylo město třikrát vypáleno. V [[16. století]] byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství a představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. Město znovu utrpělo za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] i za [[Napoleonské války|válek napoleonských]]. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] (KFJB) z [[České Velenice|Českých Velenic]] do [[Praha|Prahy]]. Roku 1900 měla Soběslav 442 domů a 3800 obyvatel, byly zde tkalcovny hedvábí, pivovar a další.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Soběslav.</ref> Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
 
Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních volbách na podzim 2014]] pokračoval ve funkci starosty města Jindřich Bláha, stejně tak i jeho zástupce Vladimír Drachovský, proslaven svým otcem Jaroslavem, ředitelem Zvláštní školy, velkým komunistou, jehož tchán, František Ondřej (krycí jméno Votruba) byl spolupracovníkem StB.<ref name="starosta-blaha" />
 
[[Soubor:Stará radnice a kostel sv. Víta.jpg|thumb|upright=1.0|Stará radnice a kostel sv. Víta]]