Jan Zlatoústý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo
+??
Řádek 22:
Roku [[373]] se stal poustevníkem v nedalekých horách. Drsná strohost tohoto způsobu života mu poškodila zdraví, takže se po šesti letech vrátil do Antiochie. Roku [[386]] byl biskupem Flavianem vysvěcen na [[kněz]]e a pověřen kázat v [[katedrála|katedrále]]. Proslavil se jako vynikající kazatel. Jeho kázání z nichž některá se zachovala, mu vynesla v [[6. století]] přízvisko Chrýsostomos (Zlatoústý).
 
V roce [[398]] přijal s váháním jmenování [[patriarcha|patriarchou]] v [[Konstantinopol]]i, kde rozvinul charitativní činnost, s neúprosnou mravní přísností usiloval o reformu kněžského života a bojoval proti zlořádům ve společnosti i na císařském dvoře. Tím si znepřátelil císařský dvůr, ale také značnou část církevní hierarchie včetně ambiciózního alexandrijského patriarchy [[Theofil (patriarcha)|Theofila]], který se pokoušel ne zcela korektními prostředky dosadit na konstantinopolský stolec svého kandidáta. Dostal se i do sporů s Theofilovým svárlivým synovcem, pozdějším svatým [[Cyril Alexandrijský|Cyrilem Alexandrijským]]. Janovou úhlavní protivnicí se stala zejména císařovna [[Eudokia|Eudokii]]. Na její popud byl v roce [[403]] sesazen a poslán do [[exil]]u, lid si však vynutil jeho návrat. Příměří s císařovnou netrvalo dlouho po surovém vojenském zásahu během [[Velikonoce|velikonočních]] obřadů v roce [[404]] byl poslán do vyhnanství v Malé Arménii. Nepřestal však řídit svoji [[diecéze|diecézi]] a vedl rozsáhlou korespondenci. Na nátlak svých nepřátel byl z císařova rozkazu eskortován na místo ještě odlehlejší na východní pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. Tříměsíční namáhavé putování pustinami, připomínající [[pochod smrti]], však starý biskup s podlomeným zdravím [[smrt|nepřežil]]. Jeho pohřbu se zúčastnilo velké množství [[víra|věřících]] a stal se doslova manicestací.{{fakt?|??}}
 
Římský [[papež]] [[Inocenc I.]] (papežem [[401]]–[[417]]) jej krátce po jeho smrti zařadil do seznamu svatých.