Ignát Wurm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ibox, zdroje k poslaneckým mandátům, linx, kat |
kluby |
||
Řádek 16:
|datum_úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1911|10|4|1825|7|12}}
|místo_úmrtí = [[Olomouc]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| strana = [[
| manžel/ka =
| děti =
Řádek 49:
}}</ref>
Stal se rovněž poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách roku 1873]], za městskou [[kurie (volby)|kurii]], obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem atd. Slib složil 21. ledna 1874.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> V roce 1873 se uvádí jako konzistorní rada, bytem Olomouc.<ref name="ŘR73">http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=491&size=45</ref>
Mandát v parlamentu obhájil ve [[Volby do Říšské rady 1879|volbách roku 1879]] a [[Volby do Říšské rady 1885|volbách roku 1885]].<ref name="alex.onb.ac.at"/> Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k [[Český klub|Českému klubu]] (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili [[Národní strana (1848)|staročeši]], [[Národní strana svobodomyslná|mladočeši]], [[Strana konzervativního velkostatku|česká konzervativní šlechta]] a [[Moravská národní strana (1861)|moravští národní poslanci]]).<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=svb&datum=18791021&seite=2&zoom=33&query=%22Zehetmayer%22%2B%22Hohenwart%22&provider=P02&ref=anno-search Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.]</ref> Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.<ref name="NAŠČK85">[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6633822&picp=&it=&s=djvu Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.]</ref> Další kandidatury do parlamentu se vzdal, protože předseda vlády [[Eduard Taaffe]], jehož podporoval, přestal mít podle jeho názoru porozumění pro české národní zájmy.<ref name="ZlPha19000824" />
Od 80. let, a zejména po odchodu z politiky se věnoval [[etnografie|etnografii]]. Roku [[1885]] uspořádal první výstavu lidových [[Vyšívání|výšivek]], po nichž následovaly národopisné výstavy v [[Němčice nad Hanou|Němčicích]] a [[Ořechov (okres Uherské Hradiště)|Ořechově]].<ref name="NarLis19050712" /> Společně s [[Jan Havelka|Janem Havelkou]] založil Vlastenecké muzeum (dnes Vlastivědné muzeum v Olomouci)<ref>[http://www.vmo.cz/o-nas/z-historie/ Vlastivědné muzeum v Olomouci - z historie (www.vmo.cz)]</ref> a stal se jeho aktivním předsedou.<ref name="NarLis19111005" /> Shromážděné předměty se využily i během [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|národopisné výstavy v Praze]] roku [[1895]]. Přátelil se také se skladatelem [[Pavel Křížkovský|Pavlem Křížkovským]] a řídil hudbu v katedrále.<ref name="NarLis19050712" />
| |||