|
'''Akceptační kritérium''' (též ''dis/kvalifikační kritérium'', ''rozhodovací kritérium'', ''akceptační požadavek'', ''kvalifikační požadavek'') je test [[kvalita|kvality]], podle něhož se v různých aplikovaných disciplínách rozhoduje o přijetí nebo odmítnutí výrobku či dodávky.
{{Urgentně ověřit|20150817072357}}
{{Vlastní výzkum}}
'''Akceptační kritérium''' (též ''dis/kvalifikační kritérium'', ''rozhodovací kritérium'', ''akceptační požadavek'', ''kvalifikační požadavek'') slouží k vynášení [[soud]]u / [[závěr]]ů, proto musí být [[objektivita|objektivní]], postaveno nad [[měření|měřitelnou]] [[veličina|veličinou]], aby bylo [[rozhodnutelnost|rozhodnutelné]]: Bez měřitelnosti zůstává jen [[subjektivita|subjektivní]], podléhá [[dojem|dojmům]]. Konečný závěr z [[hodnocení|vyhodnocení]] [[kritérium|kritéria]] pak je [[binární čísla|binární]] [[logická hodnota]]: [[ano]], či [[ne]]. Pomocí kritérií lze popsat [[kvalita|kvalitu]], tzv. ho ''kvalitativně posoudit'', pomocí akceptačních kritérií pak lze rozhodnout, zda zkoumaná [[míra]] kvality vyhovuje.
Výsledkem [[porovnání]] aktuálního stavu nebo [[výsledek|výsledku]] s daným (zvoleným) akceptačním kritériem pak je jeho ''kvalifikace'' nebo ''akceptace'', tedy aktivita:
* zahrnutí zkoumaného do množiny kvalifikovaných (osob) nebo
* rozhodnutí o:
** akceptaci (výrobku),
** přijetí (na školu),
** odsouhlasení (žádosti).
== Kritérium ==
Cizí slovo [[kritérium]] lze chápat ve dvou významech:
* Jednak jako objektivní [[měřítko]], [[hodnota|hodnotu]], podle níž pak [[předmět]] posuzujeme: Jeho [[kategorizace]] se pak dosáhne [[rozhodnutí]]m, [[posouzení]]m či [[Relace (matematika)|porovnáním]], zda aktuální hodnota sledované veličiny u daného objektu překonala nastavenou [[posudek|posuzovací]] (kriteriální) hodnotu. Jde pak o prosté a tedy jednoznačné porovnání dvou číselných hodnot.<ref name="slovnik" />
* V přeneseném významu se může mínit i nějaký výrazný [[znak]] tohoto objektu, o [[veličina|veličinu]], podle níž je tento objekt posuzován: Na tuto jeho vlastnost se tedy odkazuje jako na kritérium obecně, bez konkrétní hodnoty.<ref name="slovnik">* {{Citace monografie
| příjmení = Petráčková
| jméno = Věra
| příjmení2 = Kraus
| jméno2 = Jiří
| odkaz na autora2 = Jiří Kraus
| spoluautoři = a kol.
| rok = 2000
| titul = Akademický slovník cizích slov A-Ž
| odkaz na titul = Akademický slovník cizích slov
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 80-200-0607-9
| počet stran = 834
}}</ref>
== Věda ==
Podstatným rysem moderního [[výzkum]]u je zdravá [[skepse]] a [[kritičnost]]: Odborník sice může formulovat [[hypotéza|hypotézu]], ale aby tuto bylo možno prohlásit za [[objev]], je třeba jí ověřit. [[Testování hypotéz]] je [[věda|vědecká]] [[metodika]], kdy se prověřují nejen výsledky, ale navíc je jejím akceptačním kritériem i [[platnost]] / [[validita]] těchto výsledků, tedy že odpovídají svým počátečním [[předpoklad]]ům, výchozím [[axiom]]ům.
== Akceptace dodávky ==
[[Odběratel]] před potvrzením převzetí věci nejprve ověří, že dodavatel splnil všechny [[požadavek|požadavky]], že věc vyhovuje všem akceptačním kritériím, která byla definována již předem, před začátkem samotné výroby, buď stručně v objednávce nebo obšírněji v kupní smlouvě. Podpisem [[protokol]]u, [[předávací protokol|předávacího]] a zároveň i [[akceptační protokol|akceptačního]], pak [[vlastnictví|vlastnická práva]] k [[věc]]i přecházejí na odběratele, zároveň mu vzniká závazek [[platba|zaplatit]].
Ve výrobě a obchodu se uplatňují [[odběratel]]sko-[[dodavatel]]ské [[vztah]]y: Obecně řečeno dodavatel poskytuje odběrateli zboží. Podrobněji však jde o [[proces]], kdy se dodavatel snaží odběrateli věc předat, ten ale nemá automatickou povinnost tuto převzít: Předávání a přebírání jsou dvě různé aktivity, dvou různých subjektů. I proto si je při dokončení [[obchod]]u vzájemně [[potvrzení|potvrzují]], oba podepisují [[předávací protokol]].
Odběratel před potvrzením převzetí věci nejprve tuto věc prověří: Nejprve si ověří, že dodavatel splnil všechny [[požadavek|požadavky]], že věc vyhovuje všem akceptačním kritériím, která byla definována již předem, před začátkem samotné výroby, buď stručně v objednávce nebo obšírněji v kupní smlouvě. Podpisem [[protokol]]u, [[předávací protokol|předávacího]] a zároveň i [[akceptační protokol|akceptačního]], pak [[vlastnictví|vlastnická práva]] k [[věc]]i přecházejí na odběratele, zároveň mu vzniká závazek [[platba|zaplatit]].
V případech, kdy věc nevyhovuje požadavkům, nesplňuje akceptační kritéria, která dodavatel znal, lze postupovat různě:
* anebo se u podrobnějších zadání postupuje podle procesu popsaného smlouvou, kdy ke každému kritériu může již předem být určena jeho závažnost a tedy i důsledky, jaké budou následovat při jeho nesplnění.
== Software (User Acceptance Testing) ==
Důsledky nesplněných akceptačních kritérií, roztříděných do tříd podle významnosti:
* '''A''' - velké červené "A", třída kritických nedostatků. Dodavatel stále nesplnil závazky ze smlouvy, hrozí mu [[prodlení]] a další takové důsledky. Existence byť i jediného takového případu, že není splněno kritérium této třídy, je základem pro odůvodněné a oprávněné odmítnutí věci objednatelem. Smlouva běží nadále v režimu "výroba", [[zakázka]] není hotová.
* B - sice velké, ale obyčejné "B" - Při splnění všech kritických kritérií a při jen omezeném počtu těchto méně závažných nedostatků již odběrateli vzniká povinnost věc převzít a zaplatit za ni. Na druhou stranu dodavateli obratem vzniká povinnost tyto reklamované nedostatky vyřídit, a to v rámci původní ceny.
* c - malé "c" - Drobné nedostatky, již předem známé jako podružné, nejsou důvodem pro odmítnutí věci odběratelem.
V oboru [[Softwarové inženýrství|softwarového inženýrství]] se nový software (SW), naprogramovaný na zakázku, přebírá na základě předešlého [[testování softwaru|otestování]], během kterého se právě ověřují akceptační kritéria: Ačkoli SW již třeba i byl otestován uvnitř dodavatelské firmy, je v zájmu odběratelské firmy si tento SW otestovat po svém: Svými uživateli, na svých prostředích, na svých produkčních datech. I proto se zde mluví o [[uživatelské akceptační testování|uživatelském akceptačním testování]] ([[user acceptance testing]], [[UAT]]).
=== User acceptance testing ===
{{Možná hledáte|target=pod|redirect=User Acceptance Testing|[[akceptace]], [[kritérium]], [[testování]]}}
V oboru [[Softwarové inženýrství|SW inženýrství]] se nový SW, naprogramovaný na zakázku, přebírá na základě předešlého [[testování softwaru|otestování]], během kterého se právě ověřují akceptační kritéria: Ačkoli SW již třeba i byl otestován uvnitř dodavatelské firmy, je v zájmu odběratelské firmy si tento SW otestovat po svém: Svými uživateli, na svých prostředích, na svých produkčních datech. I proto se zde mluví o [[uživatelské akceptační testování|uživatelském akceptačním testování]] ([[user acceptance testing]], [[UAT]]).
== Sport ==
Ve [[sport]]u je kritériem předem známá hodnota požadovaného výkonu. Aby sportovec byl připuštěn k [[finále|finálnímu]] [[závod]]u, aby se kvalifikoval, musí splnit akceptační / ''kvalifikační kritérium''.
=== Objektivní hodnocení ===
Kritériem bývá objektivně měřitelná [[fyzikální veličina]]:
* [[vzdálenost]], [[výška]] - minimální, např. v [[hod]]u, [[skok]]u,
* [[čas]] - maximální, např. v [[běh]]u
* [[přesnost]] - minimálně [[minela|minel]], např. při [[střelba|střelbě]], v [[biatlon]]u
* [[počet]] - maximální, např. v [[hokej]]i, v [[bowling]]u
==== Diskvalifikace ====
{{Možná hledáte|target=pod|redirect=diskvalifikace|[[kvalifikace]]}}
Mimo tyto však na výkon [[atletika|atleta]] jsou kladeny i další ''akceptační požadavky''. Samotná naměřená hodnota je sice nutnou, ale ne postačující podmínkou pro akceptaci odvedeného výkonu, existují i ''diskvalifikační kritéria'':
* [[přešlap]]
* [[faul]]
* [[doping]]
Celková kvalita výkonu se tady posuzuje komplexně, platí i obecně, že pro akceptaci předvedeného výkonu musí být splněna všechna kritéria zároveň, všechna najednou, souběžně.
Při diskvalivfikaci se kritérium používá v opačném směru než při akceptaci:
* Pro akceptaci je potřeba kritérium splnit, očekávaný a chtěný výsledek, pozitivistický přístup. Jde potvrzení výjimečnosti, při prokázání kvality, která není samozřejmá, [[horní odhad|horního odhadu]].
* Diskvalifikace je naopak důsledkem porušení pravidla, jehož nesplnění se běžně ani nepředpokládá, překvapivý a nechtěný výsledek, negativistický přístup. Jde potvrzení nevybočování, nutné prokázání očekávané i jen základní kvality jako samozřejmého výchozího předpokladu, [[dolní odhad|dolního odhadu]].
Tato dvě kritéria, při zřetězení nad sebe, dělí možné výsledky do tří [[interval]]ů:
* kvalita tak vysoká, že jí ani nikdo nedosáhne;
* oblast zájmu a probíhající soutěže;
* kvalita základní, implicitně předpokládaná, jež tedy ani nestojí za [[náklad]]y ji vůbec ověřovat.
=== Odvozené hodnocení ===
Kriteriální veličinou není žádná přirozená veličina, ale nějaká arbitrárně vykonstruovaná, ovšem stále z objektivních veličin. Porovnávanou druhotnou veličinou pak bývají [[bod]]y přidělované například podle [[bodovací tabulka|bodovací tabulky]] pro přepočet fyzických výkonů na body. Kritérium se pak staví až nad touto odvozenou veličinou druhého sledu:
* [[desetiboj]] - kombinuje nepoměřitelné výkony z různých sportů do jediné porovnávací veličiny, nad kterou už pak lze vytvářet celková kritéria.
* [[cyklistika]] - v [[bodovací závod jednotlivců|bodovacím závodě jednotlivců]]
=== Subjektivní hodnocení ===
Kriteriální veličinou sice také jsou body, ty už ale nejsou přidělovány na základě prvotních objektivních veličin, nýbrž subjektivně [[známkování]]m. Tyto sporty se tedy již neobejdou bez [[porota|poroty]] hodnotitelů:
* [[skoky na lyžích]] - ne podle vzdálenosti doskoku, ale až druhotně po započítání [[vítr|větru]] (přijatelně objektivním) a estetickém dojmu, naprosto subjektivním.
* [[krasobruslení]] - výhradně podle subjektivního dojmu [[porotce|porotců]].
== Vzdělání ==
Organizované [[školství]] je specifické svou [[organizace|organizací]]:
* Například [[akademický titul|akademické tituly]] jsou seřazeny [[hierarchie|hierarchicky]],
* zároveň odpovídají časovému sledu jednotlivých stupňů [[dosažené vzdělání|dosaženého vzdělání]].
Ačkoli se v souvislosti se [[základní škola|základní školou]] mluví především o [[známkování]], jakmile je dokončena [[povinná školní docházka]], rázem se fakticky přechází na systém prokazování:
* Zatímco během základní školy se přecházelo z ročníku do ročníku bez výrazněji omezujících kritérií, která by postup vzhůru do vyšších ročníků nějak omezovala,
* typicky na univerzitách význam známky z předmětu klesá ve prospěch pouhého, zda předmět byl, či nebyl absolvován, a tedy za něj třeba byly, či nebyly připsány kredity.
Při splnění všech dílčích požadavků učitele předmětu se celé studium redukuje na jedinou otázku, zda studet daný předmět absolvoval, či ne, zda [[důkaz|prokázal]] zkoušejícím očekávané pensum faktických znalostí a přesvědčivou míru pochopení tématu. K tomuto posouzení a rozhodnutí slouží [[zkouška]]. A protože se ústní zkoušení jeví jako příliš subjektivní, přechází se ke zkoušení písemnému. Ani to však nemůže prověřit celou škálu znalostí studenta, vždy jde o poloslepý test:
* Kritérium například je, že ze tří položených otázek musí být zodpovězeny alespoň dvě, aby bylo lze prohlásit, že "student prokázal".
* Zároveň však jde z pohledu zkoušejícího jen o střelbu naslepo,{{zdroj?}} když z několika svých zásahů do studentových znalostí usuzuje na celkovou šíři jeho vědění.
Zkoušející může ověřit jen to, zda student prokáže požadované minimum znalostí, dolní nutnou mez. Nelze však ověřit celkovou šíři studentova vědění: To by trvalo nekonečně dlouho, navíc ani student sám vlastně neví, není si vědom, co všechno vlastně zná, aby své znalosti mohl předvést [[proaktivita|proaktivně]].
== Umělá inteligence ==
{{zpochybněno}}
Pro automatizované rozhodování se akceptační kritéria používají v [[rozhodovací algoritmus|rozhodovacích algoritmech]]. Například [[komputační lingvistika]] <s>je postavená na možnostech [[konečný automat|konečného automatu]]</u>{{zdroj?|ani náhodou}} a jeho schopnostech pomocí kritéria generovat nekonečné, ovšem [[Rekurzivně spočetný jazyk|spočetné množiny slov]], a <U>i obráceně</U>{{fakt?}} o nich pak [[rozhodování|rozhodovat]], zda do [[formální jazyk|formálního jazyka]] patří.
{{Viz též|formální gramatika}}
== Reference ==
* [[kvalifikace]]
* [[akceptace]]
* [[kvitance]]
* [[matematický důkaz]]
* [[důkaz (logika)]]
* [[resumé]]
* [[vysvědčení]]
* [[diplom]]
== Externí odkazy ==
{{Závazkové právo}}
{{Proces vývoje softwaru}}
{{Formální jazyky a gramatiky}}
[[Kategorie:Sportovní terminologie]]
[[Kategorie:Řízení procesů]]
[[Kategorie:Věda]]
[[Kategorie:Obchod]]
[[Kategorie:Kvalita]]
[[Kategorie:Právní skutečnosti]]
[[Kategorie:Právní pojmy]]
[[Kategorie:Testování softwaru]]
[[Kategorie:Formální jazyky]]
[[Kategorie:Smlouvy]]
[[Kategorie:Školství]]
[[Kategorie:Informatika]]
[[Kategorie:Logika]]
| 