V [[Bulharsko|bulharské]] [[Historiografie|historiografii]] se pod pojmem ''''Osvobození Bulharska'''' nacházíoznačuje souhrn událostí vyplývajících z [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|Rusko-turecké války (1877-18781877–1878)]], jejichž výsledkem bylo znovuzískání nezávislosti bulharského lidu a vznik samostatného Bulharskéhobulharského státu podle [[Sanstefanská mírová smlouva|Sanstefanskou mírovou smlouvou]] z 3. března 1878. Na základě této [[Mezinárodní smlouva|smlouvy]] ztratila [[Osmanská říše]] značnou část svého území a Bulharsko své postavení coby [[klientský stát|klientského státu]].
Ten samý rok došlo ještě také k ratifikaci [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínské smlouvy]] jasně vymezující rozdělení teritorií Bulharskéhobulharského státu na tři oblasti: [[Bulharské knížectví]] '''de jure''' nezávislé území, ale '''de facto''' fungující jako [[vazal]] [[Osmanská říše|Osmanské říše]], navíc omezené [[Moesie|Moesií]] a oblastmi přiléhajícími k hlavnímu městu [[Sofie|Sofii]]; druhá část byla autonomní provincií Osmanské říše --– [[Východní Rumélie]]; třetí a největší část spadala pod [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Kırklareli]] -– obnovená území Osmanské říše, přičemž ostatní území ležící mimo tyto části připadly Srbsku a Rumunsku. Tato teritoria odtržená Berlínským kongresem od tzv. Velkého Bulharska, zahrnující Makedonii, Thrákii atd. byla z většiny obývaná Bulhary. 6. září 1885 došlo v rámci [[Plovdivský převrat|Plovdivského převratu]] ke sjednocení Východní Rumélie s Bulharským knížectvím, ačkoli se jednalo o vazalské území Osmanské říše, a to až do r.roku 1908, kdy [[Deklarace nezávislosti Bulharska|Bulharsko získalo plnou nezávislost]].
-byTodorBozhinov.png){kind=link}