Nobelova cena za fyziologii a lékařství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m min čas
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - cena
| jméno = Nobelova cena<br />za fyziologii nebo lékařství
| aktuální ročník=
| aktuální_ročník=
| imageobrázek = NobelP2.png
| imagesizeobrázeksize =
| alt =
| popispopisek =
| cena udělována = za významné objevy na poli věd o&nbsp;životě a&nbsp;[[lékařství]]
| sponzor =
| uděluje =Nobelovo shromáždění<br />[[Institut Karolinska|Karolinska Institutet]]
| moderátor =
| datum = 10. prosinec (každoročně)
| místo = [[Stockholm]]
| stát = [[Švédsko|Švédské království]]
| cena =<div>
* [[#Medaile|medaile]]
* [[#Diplom|diplom]]
Řádek 63:
 
=== Medaile ===
Medaile je vyražena ve švédské [[mincovna|mincovně]] Myntverket<ref>{{cite web | title = Medalj – ett traditionellt hantverk | publisher = Myntverket | url = http://www.myntverket.se/products.asp?lang=sv&page=3 | language = švédsky| accessdate =15 December 2007 | archiveurl = http://web.archive.org/web/20071218102934/http://www.myntverket.se/products.asp?lang=sv&amp;page=3 | archivedate = 18 December 2007}}</ref> a registrována jako [[obchodní značka]] Nobelovy nadace. Na [[avers a revers|líci]] zobrazuje levostranný profil hlavy Alfreda Nobela. Medaile v oblastech fyziky, literatury, chemie a fyziologie nebo lékařství obsahují shodný [[avers a revers|avers]]: jméno, rok narození a úmrtí vynálezce zapsané v&nbsp;[[Latina|latině]]: ''NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI''. Před rokem 1980 se medaile vyráběla z 23karátového [[zlato|zlata]]. Od tohoto data je vyráběna z 18karátového zeleného zlata pokrytého 23karátovým zlatem.<ref name="ceptualinstitute1">{{cite web|url=http://www.ceptualinstitute.com/galleria/awards/nobel/nobelmedals.html|archiveurl=http://web.archive.org/web/20071219125630/http://www.ceptualinstitute.com/galleria/awards/nobel/nobelmedals.html|archivedate=19 December 2007 |title=The Nobel Medals |publisher=Ceptualinstitute.com |date= |accessdate=15 January 2010}}</ref>
 
[[Avers a revers|Revers]] medaile představuje vyobrazení sedící Nadané Medicíny, která drží otevřenou knihu v&nbsp;klínu a zachycuje proud vody prýštící ze skály, aby uhasila [[žízeň]] nemocné dívky. Součástí rubu je také citát z [[Publius Vergilius Maro|Vergiliovy]] ''[[Aeneis|Aeneidy]]''.
Řádek 113:
}}</ref> ]]Někteří z laureátů prováděli výzkum na širokém poli věd o&nbsp;životě, kterým vymezovali hranice, co lze ještě zahrnout pod deštník fyziologie nebo lékařství. V&nbsp;roce 1973 tak cenu získali [[zoologie|zoologové]] [[Nikolaas Tinbergen]], [[Konrad Lorenz]] a [[Karl von Frisch]] „za objevy organizace a vyvolání individuálního a sociálního vzorového chování“. Jednalo se o výzkum vzorců chování zvířat, za nějž by byla očekávanější cena na poli [[Behaviorismus|behaviorálních]] věd, než ve fyziologii či lékařství.<ref name="Levinovitz112"/> Tinbergen vyjádřil podiv nad Nobelovou cenou prohlášením, „''o nekonvenčním rozhodnutí Nobelovy nadace ocenit tento rok cenou za fyziologii a lékařství tři muže, kteří byli až do té doby považováni za 'obyčejné diváky zvířat'''“.<ref name="Tinbergen">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1973/tinbergen-lecture.pdf|title=Ethology and Stress Diseases|last=Tinbergen|first=Nikolaas|date=12 December 1973|publisher=nobelprize.org|accessdate=16 June 2010}}</ref>
 
Různí laureáti obdrželi Nobelovu cenu ze širokého spektra výzkumu, který se alespoň do jisté míry dotýkal lékařství či fyziologie. Do roku 2010 tak osm cen putovalo výzkumníkům za objevy [[Buněčná signalizace#Přenos signálu buňkou|signální transdukce]] skrze aktivaci [[G protein]]ů a [[Druhý posel|druhých poslů]]. Třináct cen putovalo vědcům zkoumajícím [[Neurověda|neurobiologické]] téma<ref name="nervesignaling">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/nerve_signaling.html|title=Nobel Prizes in Nerve Signaling|publisher=Nobelprize.org|accessdate=16 June 2010}}</ref> a třináct oceněných získalo cenu za výzkum [[Metabolismus|intermediárního metabolismu]].<ref>{{cite web | title = The Nobel Prize Awarders | publisher = Nobelprize.org. | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/articles/lindsten-ringertz-rev/index.html |accessdate=21 November 2008}}</ref> Do roku&nbsp;2014 si 207&nbsp;osob rozdělilo ceny ve 105&nbsp;ročnících.<ref name="factsmedprize">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/shortfacts.html|title=Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine|publisher=Nobelprize.org|accessdate=19 June 2010}}</ref><ref name="prizefacts"/> Ženskými laureátkami se staly [[Gerty Coriová]]&nbsp;(1947), [[Rosalyn Yalowová]]&nbsp;(1977), [[Barbara McClintocková]]ová&nbsp;(1983), [[Rita Leviová-Montalciniová]]&nbsp;(1986), [[Gertrude Belle Elionová]]&nbsp;(1988), [[Christiane Nüssleinová-Volhardová]]&nbsp;(1995), [[Linda B. Bucková]]&nbsp;(2004), [[Françoise Barré-Sinoussi]]ová&nbsp;(2008), [[Elizabeth H. Blackburnová]]&nbsp;(2009), [[Carol W. Greiderová]]&nbsp;(2009) a konečně [[May-Britt Moserová]] (2014).<ref>{{cite web | title = Women Nobel Laureates | publisher = Nobelprize.org. | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/lists/women.html|accessdate=21 November 2008}}</ref> Pouze jediná žena Barbara McClintocková získala cenu samostatně „za objev pohyblivých genetických jednotek“ (tzv.&nbsp;skákajících genů).<ref name="factsmedprize"/><ref name="McClintock">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1983/mcclintock.html|title=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 Barbara McClintock|publisher=Nobelprize.org|accessdate=21 June 2010}}</ref> Trojice [[Mario Capecchi]], [[Martin Evans]] a [[Oliver Smithies]] obdržela ocenění v&nbsp;roce&nbsp;2007 „za vytvoření genových modifikací u [[Myš domácí|myší]] použitím [[embryonální kmenová buňka|embryonálních kmenových buněk]]“.<ref>{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/index.html|title=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 Mario R. Capecchi, Sir Martin J. Evans, Oliver Smithies|publisher=Nobelprize.org|accessdate=20 June 2010}}</ref><ref name="Hansson">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/adv.html|title=The 2007 Nobel Prize in Physiology or Medicine - Advanced Information|last=Hansson|first=Göran K|publisher=Nobelprize.org|accessdate=26 June 2010}}</ref> Do roku 2012 získalo třicet osm laureátů cenu samostatně a podělilo se o&nbsp;ni třicet dva dvojic a třicet tři trojic (maximální počet oceněných).
 
V roce 2009 ocenění putovalo Američanům [[Elizabeth Blackburnová|Elizabeth Blackburnové]], [[Carol W. Greiderová|Carol W. Greiderové]] a [[Jack W. Szostak|Jacku W. Szostakovi]] „za objevení ochrany [[chromozom]]ů prostřednictvím [[telomera|telomer]] a objev [[enzym]]u [[telomeráza|telomerázy]]“. Rozdělili si tak částku 10&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;[[švédská koruna|švédských korun]].<ref name="Wade">{{cite news|url=http://www.nytimes.com/2009/10/06/science/06nobel.html|title=3 Americans Share Nobel for Medicine|last=Wade|first=Nicholas|date=5 October 2009|work=The New York Times|publisher=nytimes.com|accessdate=22 June 2010}}</ref> Italská neuroložka a doživotní [[Senát republiky (Itálie)|senátorka]] [[Rita Leviová-Montalciniová]] (*&nbsp;[[1909]]), která přebrala cenu spolu se [[Stanley Cohen (neurolog)|Stanleym Cohenem]] v&nbsp;roce 1986 „za objev [[nervový růstový faktor|nervového růstového faktoru]] (NGF)“, se dožila 103&nbsp;let, když zemřela 30.&nbsp;prosince&nbsp;2012.<ref name="prizefacts">{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/nobelprize_facts.html|title=Nobel Prize Facts|publisher=Nobelprize.org|accessdate=15 June 2010}}</ref>
Řádek 136:
[[Soubor:Selman Waksman NYWTS.jpg|náhled|upright|[[Selman Abraham Waksman]] získal Nobelovu cenu za objev antibiotika [[streptomycin]]u, 1952]]V roce 1962 byla cena udělena [[James Dewey Watson|Jamesi D. Watsonovi]], [[Francis Crick|Francisi Crickovi]] a [[Maurice Wilkins|Maurici Wilkinsovi]] za práce o struktuře a vlastnostech [[DNA]]. Nobelův výbor neocenil přínos souvisejících prací, především [[Alec Stokes|Aleca Stokese]] a [[Herbert Wilson|Herberta Wilsona]]. Z dalších potenciálních kandidátů se jednalo o [[Erwin Chargaff|Erwina Chargaffa]], [[Oswald Avery|Oswalda Averyho]] a [[Rosalind Franklinová|Rosalind Franklinovou]] (práce z [[Rentgenová krystalografie|rentgenové krystalografie]] DNA),<ref name="franklin">{{cite web|url=http://profiles.nlm.nih.gov/KR/Views/Exhibit/narrative/dna.html|title=The Rosalind Franklin Papers|last=U.S. National Library of Medicine|work=The DNA Riddle: King's College, London, 1951–1953|publisher=USA.gov|accessdate=19 June 2010}}</ref> kteří svými výsledky přímo Watsonovi a Crickovi umožnili odhalit helikální strukturu dvoušroubovice. Avery ovšem zemřel v&nbsp;roce 1955 a Franklinová roku 1958, což u nich vyloučilo možnost pozdější nominace. Odtajněné nominační údaje ukázaly, že Franklinová nebyla na cenu nikdy navržena, ani během života.<ref name="Fredholm">{{cite web|url=http://nobelprize.org/educational/medicine/dna_double_helix/readmore.html|title=The Discovery of the Molecular Structure of DNA – The Double Helix|last=Fredholm|first=Lotta|date=30 September 2003|publisher=Nobelprize.org|accessdate=16 June 2010}}</ref> Wilkinsovým jediným přínosem na objasnění struktury bylo ukázání klíčových rentgenových snímků Franklinové Watsonovi.<ref name="nytimesnobel"/> V důsledku hrubého zkreslení skutečnosti, kterého se Watson v&nbsp;knize ''The Double Helix'' dopustil na Franklinové při popisování tohoto objevu, začala být vědkyně považována za klasickou oběť [[sexismus|sexismu]] ve vědě.<ref name="Holt">{{cite web|url=http://www.newyorer.com/archive/2002/10/28/021028crbo_books|title=Photo Finish: Rosalind Franklin and the great DNA race.|last=Holt|first=Jim|date=28 October 2002|publisher=The New Yorker|accessdate=19 June 2010}}</ref><ref>{{cite journal | title=The double helix and the 'wronged heroine' | author= Brenda Maddox| journal= Nature | volume= 421 | pages= 407–408 | date=23 January 2003 | url=http://www.biomath.nyu.edu/index/course/hw_articles/nature4.pdf | pmid=12540909 | doi = 10.1038/nature01399 |format=PDF | issue=6921}}</ref> Neoceněný a zahořklý Chargaff napsal dopis ostatním vědcům o svém rozčarování na poli [[molekulární biologie]].<ref name="nytimesnobel">{{cite news | title = No Nobel Prize for Whining | author = Judson, Horace | date = 20 October 2003 | url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?sec=health&res=9C02E4DE123EF933A15753C1A9659C8B63 | publisher = ''New York Times'' | accessdate =23 June 2010}}</ref>
 
V&nbsp;roce 2008 ocenění směřovalo do rukou [[Harald zur Hausen|Haralda zur Hausena]] za objev [[lidský papilomavirus|lidského papilomaviru]] způsobujícího [[karcinom děložního hrdla|rakovinu děložního hrdla]] a [[Françoise Barré-Sinoussi]]ové spolu s&nbsp;[[Luc Montagnier|Lucem Montagnierem]] za objev [[HIV|viru HIV]].<ref>{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2008/index.html|title=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 Harald zur Hausen, Françoise Barré-Sinoussi, Luc Montagnier|publisher=Nobelprize.org|accessdate=20 June 2010}}</ref> Kontroverzi vyvolaly dohady, jestli se o&nbsp;popsání viru způsobující [[AIDS]], zasloužil více [[Robert Gallo]] nebo Luc Montagnier. Výsledkem bylo neuznání Gallova přínosu a neudělení mu ceny.<ref name="science nobel">{{cite journal |author=Cohen J, Enserink M |title=Nobel Prize in Physiology or Medicine. HIV, HPV researchers honored, but one scientist is left out |journal=Science |volume=322 |issue=5899 |pages=174–5 |year=2008 |month=October |pmid=18845715 |doi=10.1126/science.322.5899.174}}</ref><ref>{{cite journal|last=Enserink|first=Martin|coauthors=Jon Cohen|date=6 October 2008|title=Nobel Prize Surprise|journal=Science Now|publisher=AAAS|url=http://news.sciencemag.org/sciencenow/2008/10/06-01.html}}</ref> Dalším skandálem se stalo vyšetřování Haralda zur Hausena z možného finančního profitu na vývoji vakcíny v rámci preventivního očkování před rakovinou děložního hrdla. Společnost [[AstraZeneca]], výrobce dvou vakcín proti této zhoubné nemoci, sponzorovala částkami miliónů dolarů<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/156758-vybor-pro-udileni-nobelovy-ceny-je-vysetrovan-kvuli-korupci.html ''Výbor pro udílení Nobelovy ceny je vyšetřován kvůli korupci''], Novinky.cz, 15.12.2008</ref> firmy Nobel Media a Nobel Web, spojené s Nobelovou cenou a mohla mít finanční prospěch z&nbsp;ceny udělené Hausenovi. Podle ''Times Online'', dvě osoby zapojené do volby Hausena, měly silné vazby na firmu AstraZeneca.<ref name="AstraZeneca">{{cite news|url=http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/europe/article5367941.ece|title=AstraZeneca row as corruption claims engulf Nobel prize|last=Charter|first=David|date=19 December 2008|work=The Sunday Times|publisher=timesonline.co.uk|accessdate=22 June 2010}} (Archived by WebCite at [http://www.webcitation.org/5qpa5pF7G WebCite query result])</ref>
 
== Omezení počtu laureátů ==