Laki: Porovnání verzí

| poznámka = Dále jen Sigurdsson a kolektiv (1999)

}}</ref>

[[Soubor:Laki (3).jpg|thumb|Širší pohled do okolí oblasti Lakagígar]]

Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14&nbsp;km³ a 0,91&nbsp;km³ [[tefra|tefry]]. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600&nbsp;km²<ref name="park"/> (jiný zdroj uvádí 565 km²<ref name="sig_str287">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 287.</ref>), odpovídající přibližně 0,5 % povrchu Islandu.<ref name="park"/> Čtyři nebo pět [[Lávová fontána|lávových fontán]]<ref name="populace"/> chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1450&nbsp;[[metr|m]],<ref name="park"/><ref name="sig_str538">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 1087.</ref> následkem čehož se dostalo obrovské množství pevného materiálu do [[atmosféra Země|atmosféry]], který byl pomocí [[Tryskové proudění|jetstreamů]] [[transport (geologie)|transportován]] po celé [[Země|planetě]]. Například v létě 1783 nastalo ve [[Spojené království|Velké Británii]] [[léto]], známé jako „písečné léto“ pro množství [[spad]]u v podobě sopečného prachu.<ref name="bbc.co.uk">[http://www.bbc.co.uk/timewatch BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007]</ref> Americký diplomat a vědec [[Benjamin Franklin]] v témže roce popsal atmosférický efekt, který popsal jako „suchou mlhu“. Tuto mlhu později spojil s následujícími chladnými zimami a navrhl, že za tím vším stojí právě erupce Laki.<ref name="Parfitt179">Parfitt a Wilson (2009), kapitola: Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions, str. 179.</ref> Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky 12<ref name="sig_str538">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 538.</ref> až 15 kilometrů<ref name="park"/> (některé modely naznačují, že se materiál dostal až do [[stratosféra|stratosféry]]<ref name="Parfitt187">Parfitt a Wilson (2009), str. 187</ref><ref name="sig_str538">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 1087.</ref>) a [[aerosol]]y uniklé do atmosféry v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.<ref name="francie">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

 

=== Následky na Islandu ===

[[Soubor:Laki volcanic bomb (3).jpg|thumb|V okolí Laki se nachází množství [[sopečná puma|sopečných bomb]]]]

Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25 % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9000<ref name="sig_str538">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 960.</ref> až 9500 lidem.<ref name="populace"/> Současně zemřelo okolo 80 % [[ovce|ovcí]], 50 %&nbsp;[[Tur domácí|skotu]] a 50 %&nbsp;[[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]],<ref name="bbc.co.uk"/><ref>[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science<!-- Bot generated title -->]</ref> kdy se zvířata otrávila sežráním [[fluorin]]u napadaného na trávu.<ref name="Parfitt4a5"/> Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40&nbsp;000 lidí<ref name="vesnice"/>) populace ostrova mimo Island.<ref name="populace"/><ref name="vesnice"/> Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]].<ref name="vesnice"/>

 

| jazyk = anglicky

}}</ref>

[[Soubor:Laki lava (3).jpg|thumb|left|Povrch bazaltické lávy je kvůli vyššímu obsahu oxidů železa zbarven na povrchu do červena]]

 

 

=== Následky v Africe ===

[[Soubor:Laki (2).jpg|thumb|K roku 2009 je okolí sopky stále pokryto kompaktní lávou a sopečným popelem. Obojí porůstá postupně mech]]

Nedávná vědecká studie spojuje hladomor v Egyptě na konci 18. století se sopečnou erupcí Laki. Jejím vlivem nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok [[Nil]]u, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla [[záplavy|zaplavena]], takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem [[hlad]]u zemřelo stejné množství lidí jako v předchozích [[morová epidemie|morových epidemiích]].<ref name="egypt"/>

 

V severní Americe se zima roku 1784 stala nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy lidmi zaznamenána. V oblasti [[Nová Anglie|Nové Anglie]] se teplota pohybovala pod [[bod mrazu|bodem mrazu]] nejdéle v historii, v [[New Jersey]] se potýkali s obrovskými přívaly sněhu. V oblasti přístavu Charleston v [[Jižní Karolína|Jižní Karolíně]] bylo možné [[bruslení|bruslit]] na zamrzlé hladině. Řeka [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] zamrzla v [[New Orleans]] a ve vodách [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] se vyskytovaly [[led]]ové kry.<ref>Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), ''The Year Without a Summer?'' Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58– 77. </ref><ref>[http://perso.club-internet.fr/acatte/Iceland_Laki_in_english.htm volcanoes from Iceland : Laki<!-- Bot generated title -->]</ref>

 

<references />

 

 

 

[[Kategorie:Sopky na Islandu]]